V šátku a s hůlkou unikala 98letá Ukrajinka Rusům. Ušla deset kilometrů

Lydia Stěpanivna Lomikovská žila léta ve vsi Očeretné na východě Ukrajiny. Protože sílilo ostřelování a zjevně se blížili ruští vojáci, rozhodla se s rodinou odejít do bezpečí. Když se příbuzným ve zmatku frontové oblasti ztratila, šourala se celý den a noc deset kilometrů, než ji zachránili ukrajinští policisté.

Na fotografii poskytnuté ukrajinskou policií sedí 98letá Lydia Lomikovská v krytu poté, co utekla z Ruskem okupovaného území v Doněcké oblasti, 26. dubna 2024.

Všude kolem v Očeretném v Doněcké oblasti rachotila palba, panoval zmatek. Téměř stoletá stařenka věděla, že musí pryč od Rusů a k ukrajinským pozicím na západ od vsi. Šla co noha nohu mine, s šátkem na hlavě, v šedém kabátě a modrých domácích bačkorách. Měla svou hůlku a našla si kus dřeva, aby se měla o co ještě opřít, popsala začátek její cesty britská BBC.

Bývalý obránce Azovstalu v Mariupolu promluvil o tom, jak se mu podařilo přežít, a vyhnout se ruským vojákům:

„Nohy mě nějak nesly, já je neřídila. Taky jsem ztratila rovnováhu a upadla do trávy. Zdřímla jsem si a šla dál,“ řekla Lomikovská reportérům. Z vesnice odcházela s několika příbuznými, upřesnila agentura AP. Ti se chtěli držet bočních cest, babička zůstala na silnici a ve zmatku a palbě se navzájem ztratili z dohledu.

Ženy, která šla minulý pátek bez jídla pití celý den, si nakonec v sobotu všimli ukrajinští vojáci a zavolali policejní jednotku specializovanou na evakuaci civilistů z frontové oblasti, takzvané Bílé anděly. Ti ji dopravili do evakuačního střediska, kde shledala s vnučkou, která ves opustila již před několika týdny.

Vzpomněla na druhou světovou válku

Mluvčí ukrajinské policie v Doněcké oblasti Pavlo Djačenko řekl americké televizi NBC News, že se policisté pokoušeli odhadnout kudy žena ze vsi šla, zřejmě ale mířila neurčitě na západ a křivolakou cestou ušla asi deset kilometrů.

V hovoru s policisty si stařenka vzpomněla na druhou světovou válku. „Tahle válka není stejná. Ani jeden dům tenkrát neshořel, teď ale hoří všecko. Jednu válku jsem zažila, další musím snášet a nemám nic,“ citovala AP z videa zveřejněného doněckou policií.

Agentura dodala, že příběh nezdolné stařenky přiměl šéfa jedné z velkých ukrajinských bank na sociální sítí oznámit, že jí banka koupí domek, aby měla kde žít, než se země a její ves zbaví okupantů.

Televize NBC připomněla, že zejména starší lidé často velmi dlouho odmítají stálé výzvy ukrajinských úřadů k civilistům, aby opustili města a obce, pokud se k nim blíží fronta. Za dva roky od invaze na celé území Ukrajiny stála válka podle posledních potvrzených údajů OSN životy deseti tisíc civilistů. 3,7 milionu lidí žijí jako vnitrostátní uprchlíci, dalších asi 6,5 milionu odešlo do zahraničí. Televize zároveň poukazuje, že skutečný počet obětí likvidace měst a obcí ve frontové zóně i ostřelování a raketových útoků hluboko v týlu bude zřejmě mnohem vyšší.

Ukrajinské obci Hroza se přezdívá vesnice sirotků:

Dva roky války na Ukrajině přináší i řadu dalších jedinečných svědectví, ať už příběh obránce Azovostalu v Mariupolu, který unikl ruskému zajetí, nebo výpovědi vojáků, kteří se chystají zpět do služby bez ohledu na zranění, jež navždy změnila jejich životy, i civilistů, kteří poskytují poslední službu padlým. V trvalé paměti zůstávají takové tragédie, jako byla smrt šesti desítek lidí po útoku na pohřební hostinu ve vsi Hoza.