Komentář | Rychlé změny v trestním zákoníku mohou na Slovensku vést k mafiánskému státu. Tentokrát doslova

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky)

Slovensko se nachází na pokraji nedemokracie. Urychlené schválení změn v trestním zákoníku může mít dalekosáhlé následky na samotný chod státu. Slovensko bylo po pádu komunismu vděčným cílem mafie a jiných organizovaných zločineckých skupin, nyní pro ně vládní koalice přichystala ještě lepší podmínky. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pochybuje o zákonnosti zrychleného legislativního procesu. Jeho schválení dokonce nahrává i několika poslancům, kteří jsou vyšetřováni právě v tuto chvíli.

Slovenská vládní koalice pod vedením „siláckého“ premiéra Roberta Fica ve čtvrtek schválila změny v trestním zákoníku, platit mají od března. Týkají se snížení trestů za majetkovou trestnou činnost, ruší Úřad speciální prokuratury a zkracuje promlčecí lhůty, a to například u znásilnění. Hlasovalo pro ně 78 ze 150 poslanců.

Problémů s těmito změnami je hned několik. Úřad speciální prokuratury (ÚSP) vyšetřuje trestné činy spojené s korupcí, zneužívání pravomocí veřejného činitele či finanční kriminalitou. Pod jeho křídla spadá také terorismus, extremismus a činnost zločineckých skupin.

Pro jakoukoli veřejně činnou osobu se tedy může jevit jako velice vhodné takový úřad zrušit. Lze to napsat i bez okolků: páchání majetkové trestné činnosti po zrušení ÚSP bude bezpečnější a pokud dojde vyšetřování jakéhokoli trestného činu spojeného se zneužíváním pravomocí nebo korupcí na konec, bude potrestané méně. Mimoto se dá podotknout, že ÚSP má držet dohled nad tím, jak mocní nakládají s mocí – což teď bude náročnější.

ÚSP samozřejmě není bez poskvrnky, před necelými dvěma lety byl odsouzen bývalý speciální prokurátor Dušan Kováčik za přijetí úplatku ve výši 50 tisíc eur. Přijal ho proto, aby podpořil bývalého šéfa zločinecké skupiny takáčovcov Ľubomíra Kudličku. O kauze psal například slovenský zpravodajský server Pravda.

Uvidíme spolupráci mafie a státu?

Masivní změny trestního zákoníku přišly jen pár měsíců poté, co Ficova vláda začala fungovat. Nezúčastněný pozorovatel může jen kroutit hlavou, že byly opravdu velice rychlé na to, že jde o trestní zákoník. Co ale takové změny znamenají pro slovenskou demokracii a pozici země v Evropské unii jako takovou?

Trestní zákoník zkrátka umožňuje státu trestat zločiny, pro laika v tom ani nemusí být nic složitého. Vychází z něj všichni: policie, justice a prokuratura. Pokud je vadný nebo pozměněný dle vůle jedné osoby či skupiny osob, může dojít ke katastrofě a absolutní anarchii v tom, co který veřejný činitel dělá. A právě tam směřuje dnes Slovensko.

Fico je často spojovaný s nekalými praktikami či dokonce organizovaným zločinem. Jak píše server Investigace.cz, mafiánské praktiky zde zažily rozmach po pádu nedemokratických režimů střední a východní Evropy. Slovensko bylo jednou ze zemí, které příliv mafiánských skupin zasáhly nejvíce. Ačkoliv šlo původně zejména o balkánské skupiny, postupně do slovenského podsvětí zavítali také Italové – například ‘Ndrangheta, jejíž činnost mapoval zavražděný novinář Ján Kuciak. Investigace.cz píše: „Většina policistů, prokurátorů nebo soudců nevěděla, jak vyšetřovat a stíhat tento typ mezinárodního zločinu.“

Vládní sprint za uvolněním trestů za majetkovou trestnou činnost může vést k tomu, že mafiánské struktury na Slovensku zapustí kořeny ještě hlouběji a stát je bude jen horko těžko trestat. Hrozí mafie coby součást státní správy obdobně, jako je dobrou praxí v Itálii nebo Rusku.

Už teď je podle zprávy protikorupční organizace Know your country Slovensko ohrožené zejména korupcí a činností organizovaných zločineckých skupin. „Slovensko je tranzitní a cílovou zemí padělaného a pašovaného zboží, krádeží automobilů, podvodů s daní z přidané hodnoty a obchodování s lidmi, zbraněmi a nelegálními drogami. Mnoho stejných skupin organizovaného zločinu se podílí na praní finančních prostředků získaných z této trestné činnosti,“ líčí organizace.

Slovenský propad nemusí znamenat tragédii pouze pro stát samotný, nýbrž i pro jeho pozici v Evropské unii. Již teď se staví na odpor například Úřad evropského veřejného žalobce, Evropský parlament schválil kritickou rezoluci. Prezidentka Zuzana Čaputová pak chce vést tuto novelu až k ústavnímu soudu. „Návrh zákona, kterým se mění naše trestní politika, byl přijat ve zrychleném legislativním řízení, aniž by pro to existoval zákonný důvod. Tím bylo fakticky znemožněno řádné odborné posouzení a diskuse o opodstatněnosti navrhovaných změn. Navíc některé z úprav zákona na poslední chvíli navrhli poslanci, jejichž probíhajících vyšetřování se změny, které tento zákon zavádí, přímo dotknou,“ shrnula na sociální síti X.