MZd zveřejnilo návrh změn pojištění, kritizují ho někteří odborníci i pojišťovny

Praha – Ministerstvo zdravotnictví (MZd) dnes zveřejnilo návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Část změn kritizují někteří odborníci, vadí jim nastavení systému odměn za vlastní péči o zdraví. Úpravy fungování pojišťoven, například nahrazení rezervního fondu fondem obecně prospěšných činností, již dříve kritizoval Svaz zdravotních pojišťoven (SZP). Připomínky k zákonu MZd sbírá do 14. května.

Zubní ordinace

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček minulý týden novinářům řekl, že za nejdůležitější změnu považuje větší podporu prevence. “Je to první krok v tom, že se v tom pojišťovny začnou lišit,” dodal. Bylo to podle něj i součástí programového prohlášení vlády.

Příkladem bonifikace pacienta za jeho předchozí péči o své zdraví, se kterou novela počítá, je například úhrada bílých zubních plomb pro dospělé po zákazu amalgámu v roce 2026. Pojišťovny by běžně platily 40 procent ceny bílé výplně, žádná by ale nebyla zcela zdarma. Lidé by ale mohli část rozdílu mezi cenou a úhradou z pojištění čerpat z fondu prevence své zdravotní pojišťovny.

Podmínkou by ale byla účast na screeningu k odhalení různého druhu rakoviny, preventivní prohlídce u praktického lékaře nebo očkování. Podobně už některé zdravotní pojišťovny v současné době podmiňují například příspěvek na dentální hygienu.

Například podle Iniciativy pro efektivní zdravotnictví (IEZ) ale taková bonifikace problém malé účasti populace na prevenci neřeší, nejvíce odměňuje ty už aktivní. Podle epidemioložky Elišky Selinger nemusí lidem chybět jen motivace, ale například význam prevence nechápou, nemají svého lékaře, nemohou si vzít volno z práce, v cestě do ordinace jim brání jejich onemocnění nebo se lékařů či špatné diagnózy se bojí. Takové lidi pak podle ní nový systém trestá.

Podle průzkumu platformy Ministr zdraví preventivní prohlídky zanedbává 39 procent dospělých a významná část obyvatel chodí lékaři až s příznaky onemocnění, vliv má i vzdělání nebo socioekonomický status. “Pokud je jedinou motivací nechodit na preventivní prohlídky to, že si člověk zkrátka nechce udělat čas, finanční motivace ho může pomoci najít,” uvedla na webu IEZ. Motivovat může bonus i ty, kteří přínos prevence nechápou, bonus ale chtějí.

Loni své výhrady vůči novele prezentoval Svaz zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje šest menších pojišťoven kromě VZP. V současnosti musí mít pojišťovna 1,5 procenta svých průměrných ročních nákladů v rezervním fondu. Novela však rezervní fond ruší, navyšuje částku pro fond prevence a zavádí nový fond obecně prospěšných činností, z nějž chce MZd platit například část vzdělávání lékařů nebo některé činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

“Nelíbí se nám nově navrhovaná možnost ministerstva zdravotnictví zasahovat do struktury preventivních programů, skryté rozšiřování už dnes širokého rozsahu péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, rušení rezervních fondů a další navýšení výdajů zdravotních pojišťoven zahrnutých do nově navrhovaného fondu obecně prospěšných činností,” uvedl tento týden v tiskové zprávě ředitel Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) Radovan Kouřil. Pojišťovnám podle něj mohou chybět peníze na běžnou péči.

Novela počítá také s tím, že zdravotní pojišťovny budou moci pro své pojištěnce nasmlouvat zdravotní péči v zahraničí nebo uhradit například péči o zraněného v pohraničí, kde je blíž nemocnice v cizině. Nově by měli více pravomocí v předepisování péče mít i nelékaři, například fyzioterapeuti či sestry v domácí péči.