Rázné varování vědců: Pokud nezastavíme změny počasí, tučňáci vyhynou

Tučňáci

Rekordně největší úbytek mořského ledu v Antarktidě na konci roku 2023 zapříčinil neúspěšné rozmnožování až v pětině kolonii tučňáka obrovského, uvedl Britský antarktický průzkum (BAS) v nové studii publikované časopisem Antarctic Science.

Zpráva, která vyšla ve čtvrtek 25. dubna, tedy na Světový den tučňáků, vznikla pomocí satelitních údajů a hovoří o tom, jak rozpad mořského ledu ovlivňuje cyklus rozmnožování těchto nelétavých ptáků. Bezprecedentní úbytek mořského ledu zapříčiňují klimatické změny.

Pokud se mořský led, na kterém kolonie hnízdí, rozpadne dříve, než mláďatům naroste šupinové peří odolné vůči vodě, nemají velkou šanci na přežití, upřesňuje DPA.

Většina mláďat, která se dostanou do vody neopeřená, nepřežije. Jejich šance na přežití jsou malé i tehdy, když uvíznou na kusu odlomeného ledu, protože jejich rodiče neumí najít a nakrmit.

Součástí zprávy je i analýza, která uvedla, že v roce 2023 bylo takto postiženo až 14 ze 66 kolonií, přičemž v roce 2022 bylo postiženo pouze 19 kolonií. Množství mořského ledu bylo rekordně nízké v létě 2022 a následně v létě 2023.

Odhaduje se, že ve volné přírodě žije přibližně několik stovek tisíc tučňáků obrovských. Odborníci předpovídají, že tento druh do konce století prakticky vyhyne, budou-li emise skleníkových plynů narůstat současným tempem.

Výzkumník z BAS však uvedl, že existují náznaky toho, že se tučňáci přizpůsobují. Je totiž možné, že kolonie, ve kterých zahynulo největší procento mláďat, se přesouvají na jiná místa.

Tučňáky ale neohrožuje jen změna počasí. Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě. Informoval o tom server The Guardian.

Virus H5N1 byl nalezen u dvou uhynulých ptáků, nazývaných chaluhy, poblíž argentinské vědecké výzkumné stanice Primavera. Tento výskyt vyvolává mezi výzkumníky obavy kvůli koloniím tučňáků.

Argentinští vědci objevili mrtvé ptáky z pevninské Antarktidy a následně je poslali výzkumníkům z Centra molekulární biologie Severo Ochoa v Madridu.

“Problémem je, jak dlouho potrvá, než se nemoc přenese na další druhy, jako jsou tučňáci. Musíme to pečlivě sledovat,” uvedl Antonio Alcamí, pracovník Španělské národní rady pro výzkum (CSIC).

Alcamí také vyjádřil obavy, že k přenosu ptačí chřipky na tučňáky pravděpodobně dojde. “Chaluhy žijí docela blízko, takže je k tomu mnoho příležitostí,” dodal.

Vědci již dříve ve studii z minulého roku varovali, že pokud by virus začal způsobovat masový úhyn v koloniích tučňáků, mohlo by to představovat jednu z největších ekologických katastrof moderní doby.

Ptačí chřipku u tučňáků žijících v subantarktických oblastech výzkumníci zaznamenali již loni.