Putin, Kristus a smrtelné pluky z Ukrajiny. Ruské oslavy konce 2. světové války
POZNÁMKA. Ruský prezident Vladimir Putin 7. května plynule přechází do další fáze svého prezidentství. Jeho opětovné dosazení „na trůn“ trochu zastiňuje tradiční oslavy konce Velké vlastenecké války. Děje se to ale podle všeho záměrně. Například i tentokrát se z nařízení Kremlu ruší tradiční pochod takzvaného Nesmrtelného pluku. Pohled na ruské vojáky padlé v probíhající válce na Ukrajině je nežádoucí.
Za normálních okolnosti by byl pochod takzvaného Nesmrtelného pluku již tradiční součástí oslav konce války na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě i v dalších ruských městech. Jenže ruská agrese na Ukrajině v mnoha ohledech normální není a má to svůj vliv i na kremelskou dramaturgii.
Pluk smrtelných a obavy o bezpečnost
V rámci pochodu Nesmrtelného pluku účastníci vždy 9. května nesli nazvětšované fotografie svých předků, kteří se účastnili druhé světové (v ruském pojetí Velké vlastenecké) války.
Ještě v roce 2022, nedlouho po útoku na sousední zemi, lidé v Rusku takto nadšeně za mávání sovětských vlajek pochodovali, vloni už byla ale tato část programu zrušena.
Kreml to nicméně prezentoval tak, že se vzpomínkový akt ve skutečnosti rozšířil: například o možnost vylepit fotografii svých padlých i přeživších předků na zadní či boční sklo automobilu (s dodatkem, že „tak, aby nebránily řidiči ve výhledu“), vytisknout si fotografii na tričko, případně „změnit svého avatara na sociálních sítích“.
Pochod byl zrušen i pro letošní rok – kvůli blíže nespecifikovaným „bezpečnostním důvodům“.
Kremelská propaganda se pro válku na Ukrajině stále snaží držet termín „speciální vojenská operace“ a skutečnou příčinou zrušení pochodu je podle všeho obava, že by se v ulicích mohli objevit i některé tváře tisíců padlých z ukrajinského bojiště.
Kreml se přitom snaží budit dojem, že snad Rusové v téhle válce neumírají; počet obětí se nikde oficiálně nezveřejňuje.
„Rusko potlačuje veřejné projevy smutku nebo zármutku. Kromě toho, že již druhým rokem ruší tuto akci, umlčuje také příbuzné vojáků padlých na Ukrajině,“ komentuje to anglicky psaný ruský web Novaja Gazeta, který má naopak na svém webu stránku nazvanou Pluk smrtelných.
„Jde o speciální projekt, v němž jsme shromáždili příběhy 500 Rusů zabitých ve válce na Ukrajině a rodin, které po sobě zanechali a kterým bylo odepřeno i právo truchlit,“ vysvětluje.
Podle odhadu britského ministerstva obrany z počátku letošního března bylo ve válce na Ukrajině zabito a zraněno více než 355 tisíc ruských vojáků. Ukrajinské údaje k počátku května uváděly ruské ztráty přibližně ve výši 472 tisíc vojáků.
Putin, Kristus a svatá válka
Pochod Nesmrtelného pluku byl řadu let populární a i úspěšnou propagandistickou akcí. Například v roce 2017 vyšlo takto do ulic v Moskvě odhadem 750 tisíc a na osm milionů lidí v dalších městech po celé zemi.
Na popud ruských velvyslanectví tehdy Rusové v rámci akce poprvé veřejně pochodovali i ve více než 60 zemích světa. Akce se opakovaně konala i v Praze.
Letošní tradiční oslavy konce války budou i trochu ve stínu inaugurace Vladimira Putina. Nové prezidentské funkční období mu začíná 7. května a ulice Moskvy prý zdobí ještě více Putinových podobizen, než obvykle.
A více než obvykle je zdůrazněn i prvek jistého zbožštění. Putina kremelská informační mašinérie prezentuje jako Kristem požehnaného, Bohem vyvoleného muže. „Dá se proto předpokládat, že oficiální ruské projevy v nadcházejících dnech budou zdůrazňovat téměř svatou povahu ruského tažení proti nevěřícím a budou obsahovat velké dávky obvinění proti imaginárním ,nacistům‘ nebo ,kyjevské juntě a neonacistickému režimu‘,“ podotýká ve svém pravidelném newsletteru unijní tým East Stratcom Task Force, který má v popisu práce odhalovat a popisovat ruskou propagandu a dezinformace.
Ve skutečnosti jsou podobné odsudky a nálepky jen vyjádřením odporu vůči zastáncům opačných politických názorů – a ty v Rusku nejsou žádoucí.