Krátká historie mocných Schwarzenbergů: Porážka Napoleona byla jen špičkou ledovce

Karel Schwarzenberg a Napoleon

S Karlem Schwarzenbergem se na Pražském hradě loučila plná katedrála. Kancléř Václava Havla, dvojnásobný ministr zahraničí, místopředseda vlády a kandidát na prezidenta republiky zemřel ve Vídni 12. listopadu 2023 v nedožitých 86 letech.

„Schwarzenbergové sloužili této zemi jako vojáci, politici, hospodáři i kardinálové,“ připomněl na závěr slavnostní zádušní mše svaté za Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě bývalý pražský arcibiskup Dominik Duka. Více než tisícovka přítomných včetně českého prezidenta, slovenské prezidentky, hlav panovnických rodů a zástupců šlechtických rodů z mnoha zemí Evropy se v Praze rozloučila s hlavou Schwarzenbergů.

Mohlo by vás zajímat: Celý projev: Co řekl prezident Pavel na pohřbu Karla Schwarzenberga

Role jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů, jehož byl Karel VII., kníže ze Schwarzenbergu, více než důstojným zástupcem, byla v dějinách Rakouska, Československa i celé Evropy skutečně nepominutelná. První zmínky o bavorském rodě jsou již z roku 1172, ale teprve v 15. století Erkinger ze Seinsheimu po koupi panství Schwarzenberg začal užívat stejnojmenný přídomek. Za to, že finančně i vojensky podpořil českého krále Zikmunda Lucemburského při jeho tažení proti husitům v letech 1420-21, pak získal do zástavy Žatec, Kadaň a Beroun a k tomu titul svobodného pána ze Schwarzenbergu.

Už v roce 1654 získali Schwarzenbergové indigenát (inkolát) v Čechách, tedy jakousi právnickou podobu šlechtického občanství, a stali se tak plnoprávným českým šlechtickým rodem. Došlo k tomu za Jana Adolfa I. (1615–1683), významného rakouského diplomata a zakladatele schwarzenbergského panství v Čechách, který navíc roku 1670 obdržel dědičný knížecí titul. Jeho synem byl Ferdinand Vilém Eusebius II. kníže ze Schwarzenbergu, jehož osobou počínaje mluvila všechna knížata ze Schwarzenbergu česky.

O jejich rostoucím vlivu ve střední Evropě nejlépe svědčí rodový erb Schwarzenbergů. Na jeho rozbor se můžete podívat tady:

Vítěz nad Napoleonem

V bouřlivé době napoleonských válek byl nejvýznamnějším představitelem rodu Karel I. Filip ze Schwarzenbergu. Rakouskému císařství sloužil střídavě jako voják i diplomat. Bojoval s vojsky revoluční Francie, v roce 1801 působil jako diplomat u mladého ruského cara Alexandra I. a v roce 1812 táhnul s Napoleonem na Moskvu. O rok později už ale v čele koaličních vojsk v bitvě národů u Lipska Napoleona porazil a přispěl tak k jeho vyhnání na Elbu.

Pro rod Schwarzenbergů ale byly napoleonské války významné i z jiného důvodu. Rod se v té době, konkrétně v roce 1801, rozdělil na dvě větve – orlickou (se sídlem na Orlíku) a hlubocko-krumlovskou se sídlem v Hluboké nad Vltavou a v Českém Krumlově. Stalo se tak v souladu s přáním Ferdinanda Viléma Eusebia a jeho závěti z roku 1703. Příslušná klauzule předpokládala, že narodí-li se vládnoucímu knížeti dva zdraví synové, kteří dosáhnou dospělosti, a prokáže-li druhorozený syn náležité schopnosti, bude mu přidělena část rodového panství, čímž se rod rozdělí.

Oním druhorozeným synem nebyl nikdo jiný než vítěz nad Napoleonem Karel I. Filip ze Schwarzenbergu. Se svým bratrem Josefem II. se dohodl na rozdělení majetku a usadil se na Orlíku. Zemřelý Karel Schwarzenberg byl jeho přímým potomkem, zároveň, ale protože poslední hlava hlubocko-krumlovské větve Karla Schwarzenberga v 60. letech 20. století adoptovala, stal se Karel Schwarzenberg hlavou celého rodu a obě rodové linie se v jeho osobě po 160 letech znovu spojily.

Vlastenci i oběti nacismu a komunismu

Schwarzenbergové byli po celé 19. století významnými oporami Habsburků a ovlivňovali veřejný život. Felix ze Schwarzenbergu (1800–1852) z tzv. primogenitury (hlubocko-krumlovská větev) ve funkci rakouského ministerského předsedy přispěl k potlačení revoluce v roce 1848. Karel III. (1824–1904) se stal zemským i říšských poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil českou otázku. Jeho syn Bedřich Schwarzenberg (1862–1936) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního muzea nebo Národní besedě a České zemědělské radě.

Přečtěte si také: Milé chvíle se Schwarzenbergem, pak úder. Kalousek řekl, co knížeti ublížilo

Před první světovou válkou vlastnili Schwarzenbergové v Čechách přes 170 000 hektarů půdy a ve střední Evropě jim patřilo více než deset zámků. Za druhé světové války majetek Schwarzenbergů konfiskovali nacisté. Zatímco v Evropě byl po válce majetek rodině vrácen, v Česku vše proběhlo jinak. V roce 1948 musela rodina Karla Schwarzenberga opustit Orlík a emigrovala do Vídně. Zpět do vlasti se Karel Schwarzenberg mohl vrátit až po Sametové revoluci na konci roku 1989.

Zdroj: ČTK, Almanach de Safe Gotha