Pavel na otevření památníku v Letech: Splácíme dluh vůči romskému holokaustu

Muzeum romské kultury otevřelo dnes Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku. Stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Památník bude dle prezidenta připomínat hrůzné činy a bude mementem pro další generace, aby se už nic podobného neopakovalo. Výstavba památníku, která stála 102 milionů korun, trvala necelé dva roky. Novinářům to dnes řekli zástupci Muzea romské kultury. Památník vznikl v lokalitě, kde se nacházel od 70. let minulého století vepřín. O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v roce 1995.

Památník v Letech na Písecku bude podle českého prezidenta Petra Pavla připomínat, jaké hrůzné činy se v něm staly. Navíc bude mementem pro další generace, aby se už nic podobného neopakovalo. Pavel to dnes řekl při otevření Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech. Dodal, že existence romských obětí za druhé světové války byla dlouho opomíjena.

Podle premiéra Fialy (ODS) měl památník holokaustu Romů v Letech vzniknout dříve. Dodal, že stát dlouho otálel s výkupem pozemků od majitelů vepřína.

contenteditable=”false” data-url=”https://twitter.com/P_Fiala/status/1782761181280616743?ref_src=twsrc^tfw”>

Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. „Komunistický režim pak místo toho postavil velkokapacitní vepřín a tím dal najevo svůj postoj. Památníkem nyní splácíme desetiletí trvající společenský dluh vůči romskému holokaustu,“ uvedl prezident. Výstavba památníku, která stála 102 milionů korun, trvala zhruba dva roky.

>

Ovocnáři a vinaři se brání mrazům: „Druhá noc, co bojujeme, meruňky to nezvládnou.

Ovocnáři a vinaři se brání mrazům: „Druhá noc, co bojujeme, meruňky to nezvládnou.” Kdy se už oteplí?

O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v roce 1995. V lokalitě stál od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil a předloni jej zdemoloval. Následně začala stavba památníku. „I dnes je nutné si to připomínat, co se zde dělo. Je to varování, kam až lidé mohou zajít,“ řekl prezident. Dodal, že Lety mají ambici přibližovat lidem historii. „Uplynulo už 30 let od chvíle, kdy můj předchůdce Václav Havel na tomto místě odhalil skromný pomník. Dnes na tuto událost navazujeme,“ uvedl Pavel.

V návštěvnickém centru památníku je stálá expozice, venku Stezka paměti. Součástí expozice jsou výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě. Památník se pro veřejnost otevře 12. května, kdy se v Letech pravidelně koná pietní akt.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Areál zabírá přes 100 tisíc metrů čtverečních. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.

>

Černochová potvrdila informace Blesku: Šéf špionů Beroun končí, nahradí ho Bartovský

Černochová potvrdila informace Blesku: Šéf špionů Beroun končí, nahradí ho Bartovský

„Je pro mě velmi pozitivní zprávou, že se podařilo celý projekt dotáhnout do konce,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. O vybudování památníku v Letech na místě vepřína se začalo hovořit téměř před 30 lety. Celý proces komplikovala situace kolem výkupu vepřína od soukromého vlastníka. „Ale podle našich informací až do roku 2017 nikdo z vlády o tom konkrétně nejednal,“ řekla Horváthová.

Stát vepřín odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve 13 halách 13.000 prasat. Vepřín se začal bourat předloni v červenci a demolice skončila v prosinci 2022. Zbytky jedné haly vepřína se staly součástí památníku, který popisuje historii místa. „Ve vnitřní expozici návštěvníci uvidí události, které se věnují období od předválečné éry až po nedávné roky a boj za odstranění vepřína,“ řekla Anna Míšková z Muzea romské kultury.

Peníze na vybudování památníku poskytlo několik institucí, mezi nimi například Ministerstvo kultury ČR, německé velvyslanectví v Praze, pomohly i granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.