Pavel (32): Při rekonstrukci staré usedlosti jsme narazili na záhadnou krabičku. Udělali jsme tu chybu, že jsme ji otevřeli
Pavel (32): Při rekonstrukci staré usedlosti jsme narazili na záhadnou krabičku. Udělali jsme tu chybu, že jsme ji otevřeli
Pavel s manželkou toužili žít na samotě. Vychovávat děti v přírodě. Koupili proto starou usedlost v lesíku nedaleko vesnice. Při rekonstrukci objevili starou krabičku, po jejímž otevření se v domě dějí divné věci a mladí manželé se necítí dobře.
Týdny jsme s manželkou Květou strávili hledáním vhodného objektu, kde bychom se usadili. Až jsme přes lidi z vesnice objevili starou usedlost.
Ze začátku vše běželo jako po drátku
Dohledali jsme majitelku a pak vše nabralo rychlý spád. Nemovitost jsme koupili, vyhotovili projekt na přestavbu a započali s pracemi. Usedlost stála na samotě, ale na dohled od vesnice. Mezi ní a usedlostí se nacházel velký rybník. Ideální místo s velkou zahradou. Přesně tak jsme si to vysnili.
Dům byl zchátralý a v podstatě jsme zachovali pouze obvodové zdi. Jinak jsme vše museli předělat. Když jsme bourali příčky v místnostech, do práce se zapojila i manželka. Bourala jako profesionál, ač byly zdi silné, šlo jí to od ruky. Už jsme končili, když na mě zavolala: “Pavli, pojď sem, něco jsem objevila.” Při bourání na ni vypadla plechová krabice.
Tajemný nález v domě nám změnil život
Se zatajeným dechem jsme plechovou krabici otevírali. “Třeba je uvnitř poklad a zaplatíme z něj rekonstrukci,” vtipkoval jsem. Doslova jsem se klepal nedočkavostí. Jenže když jsme krabici otevřeli, byla v ní jen menší dřevěná krabička obalená v hrubé látce. Po jejím otevření jsme byli trochu zklamaní. Uvnitř se nacházel kovový koník, náramek z dřevěných korálků a papír, na kterém byla namalovaná postava.
Smáli jsme se našim představám o pokladu. Dohodli jsme se, že až dokončíme rekonstrukci, nalezené věci zarámujeme a pověsíme na zeď. Rok nám trvalo, než jsme dokončili stavební úpravy, a další rok jsme dům zařizovali. Snažili jsme se zachovat jeho linii, a tak jsme dělali dřevěné podlahy a do koupelny sehnali dlaždičky v retro stylu. A konečně došlo i na pověšení našeho pokladu na schodišti poblíž místa nálezu.
Na schodišti se začaly dít podivné věci
Už první noc jsem si všiml, že u obrazu se podivně mihotá světlo, ač byla chodba jinak tmavá. Začali jsme s manželkou místo sledovat. Postupem času se tam začala objevovat postava. Neměla žádné konkrétní rysy, byla jakoby ze světla. Má ruce, hlavu a levituje ve vzduchu.
Nijak nás úkaz neohrožuje. Jen ho v noci vidíme. Nikam se v domě nepohybuje, setrvává stále na stejném místě, ale manželka odmítá jít v noci po schodišti do přízemí. I já si vždy rozmyslím, zda raději nezůstat v posteli. Nastane doba, kdy budeme mít děti a budeme se muset pohybovat po domě bez omezení. Jsme bezradní. Je to naše vysněné místo. Neradi bychom si hledali jiný domov. Ale upřímně se zde v noci necítíme dobře.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].