Orbán není proruský, ale promaďarský, říká ředitel mediální školy
Budapešť – Maďarský premiér Viktor Orbán není proruský, ale striktně promaďarský politik, který s Ruskem nechce kvůli válce na Ukrajině zpřetrhat všechny vazby, protože to není v maďarském zájmu. V rozhovoru s ČTK to řekl Boris Kálnoky, bývalý novinář a nyní ředitel mediální školy institutu Mathias Corvinus Collegium (MCC), jehož financování před lety zajistil parlament ovládaný Orbánovou stranou Fidesz. Válka na Ukrajině je podle Kálnokyho jedním ze tří hlavních témat, které si Fidesz vybral pro kampaň před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Zbylými dvěma jsou odmítání migrace a boj proti “genderové ideologii”.
Viktor Orbán
“Vládní strana a Viktor Orbán jsou promaďarští. V každé politické otázce zvažují vždy výhradně to, co je v zájmu Maďarska,” říká Kálnoky. Odmítá tak častou kritiku, která se snáší na hlavu maďarského premiéra kvůli postoji, který zaujal vůči válce na Ukrajině. Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina napadlo sousední Ukrajinu v únoru 2022 a boje si od té doby vyžádaly životy tisíců vojáků i civilistů. Maďarsko přitom pod Orbánovým vedením udržuje s Ruskem spolupráci, zejména hospodářskou, kritizuje protiruské sankce Evropské unie i způsob unijní pomoci napadené Ukrajině. Odmítá také Ukrajině dodávat vojenský materiál. “Zničit dřívější skvělé hospodářské vztahy s Ruskem tak, že je nebude možné znovu vybudovat, zkrátka není v maďarském zájmu… Tato válka někdy v budoucnu skončí a my budeme muset s Ruskem zase spolupracovat,” vysvětluje Orbánovu motivaci udržovat vztahy s Moskvou Kálnoky.
Kálnokyho působiště, Mathias Corvinus Collegium, je největší soukromá vzdělávací instituce v Maďarsku. Předsedou její správní rady je člen strany Fidesz Balázs Orbán, který je od roku 2021 politickým ředitelem v úřadu maďarského premiéra. Podle maďarských médií se před čtyřmi lety právě tento muž, který není s premiérem nijak příbuzný, významně zasloužil o to, že parlament přidělil MCC po deseti procentech ze státního podílu akcií v ropné společnosti MOL a farmaceutické firmě Richter Gedeon a také několik nemovitostí v celkové hodnotě v přepočtu několik desítek miliard korun. MCC samo sebe popisuje jako “ideologicky nezávislou, ale nikoli hodnotově neutrální” vzdělávací instituci a think tank. Také podle Kálnokyho “nehraje politika při podpoře talentů sebemenší roli”. Kritici ovšem MCC označují za líheň budoucí elity Orbánova režimu.
Sám Kálnoky, který vyrůstal v Německu, od konce 80. let pracoval jako novinář pro německý deník Die Welt, byl jeho balkánským i blízkovýchodním zpravodajem. V roce 2020 se stal ředitelem mediální školy MCC v Budapešti. V rozhovoru s ČTK sám řekl, že jej kritici označují za “Orbánova propagandistu”. Tuto nálepku ale zároveň odmítá, i když přiznává, že politiku současné vlády a jejího předsedu podporuje.
Válka na Ukrajině je podle Kálnokyho jedním z hlavních témat maďarské kampaně před červnovými evropskými volbami. Důležitá přitom byla už v kampani před posledními parlamentními volbami, které se konaly v dubnu 2022, tedy krátce po ruské invazi na Ukrajinu. “Existuje tu proto nebezpečí, že se jako téma pro mobilizaci voličů opotřebuje,” říká Kálnoky. Proto podle něj Fidesz nyní v kampani téma “rétoricky eskaloval” a už neříká “opozice nás chce zatáhnou do války”, ale “Evropská unie a opozice chtějí světovou válku”. Orbán pak voliče vyzývá, aby hlasem pro jeho stranu pomohli zabránit třetí světové válce.
Kromě zpřetrhání vazeb s Ruskem kvůli jeho agresi vůči Ukrajině není podle Kálnokyho v maďarském zájmu ani posílení institucí Evropské unie na úkor národních států, kterého se podle něj nyní Brusel snaží prostřednictvím ukrajinské války dosáhnout. Kritika Evropské unie a federalizačních snah některých jejích politiků proto bude podle něj výrazně rezonovat v kampani strany Fidesz před evropskými volbami. Kritice čelí a bude čelit podle Kálnokyho také nový migrační pakt EU. “Maďarsko už řeklo, že je tento pakt nesmyslný, ačkoli některé jeho elementy byly přímo převzaté z tezí, které jako první prosazovali v roce 2015 a 2016 Fidesz a Viktor Orbán,” řekl.
Podle Kálnokyho není Orbán v Evropské unii se svými názory zdaleka tak osamocený, jak by se mohlo zdát. “Když veřejně sdílíte maďarský pohled na věc, může vás to stát politický kapitál… Některé politické síly v EU proto považují za chytré se za Maďarsko schovat a neříkat nahlas, co si opravdu myslí,” tvrdí bývalý novinář. Objevují se však podle něj i země, které se začínají na maďarskou stranu veřejně přidávat. Jako příklad jmenoval Slovensko či Rakousko.
Evropské volby v Maďarsku podle Kálnokyho opět vyhraje Fidesz, a to i díky “velmi neschopné a rozdrobené opozici”. Rovněž v dalších zemích EU se dá podle něj čekat posílení konzervativních stran. Zásadní změnu v rozložení sil v novém Evropském parlamentu to ale podle něj nepřinese, rozhodující většinu si udrží strany napravo a nalevo od centra.
Maďarské europoslance, kterých je stejně jako českých 21, budou voliči vybírat v neděli 9. června. V končícím volebním období Orbánova vládní strana Fidesz a jeho spojenecká Křesťanskodemokratická lidová strana, které i letos kandidují společně, měly 13 poslanců. Druhá nejsilnější byla levicová Demokratická koalice se čtyřmi zástupci. Liberální Momentum reprezentovaly dvě poslankyně a po jednom poslanci měly Maďarská socialistická strana a konzervativní strana Jobbik. Zároveň s volbami do Evropského parlamentu se v Maďarsku konají také komunální volby.