Skalnatý útvar připomíná vesmírnou loď. Jeho původ vysvětluje několik teorií

Masuda no Iwafune

Teorie o bozích, kteří ve skutečnosti příslušeli k technicky vyspělé civilizaci, mají svou oporu v legendách téměř po celém světě. Jednu z architektonických památek, z nichž hypotéza tzv. starověkých astronautů vychází, najdeme na japonském ostrově Honšú.

V horách nedaleko vesničky Asuko leží podivný kamenný objekt dávaný do souvislosti s japonskými pověstmi. Masivní žulový kámen je 11 metrů dlouhý, 8 metrů široký a 4,7 metru vysoký, Zajímavý je ale až tím, co najdeme na jeho vršku. Uprostřed dohladka vyleštěného vrcholu se totiž nacházejí dvě čtvercové šachty, jejichž původ není úplně jasný, byť existují různé teorie. Jisté je jen to, že nemají přirozený původ.

Čtěte také: Rudé UFO velké jako fotbalové hřiště. Nad základnou v USA se rozpoutalo peklo, říká oficír

Nádrž, památník, nebo vesmírná loď?

Útvar nazývaný Masuda no Iwafune pochází odhadem ze 7. století a teorie o jeho účelu se různí. Kámen mohl sloužit coby hrobka, v šachtách ale nebyly nalezeny žádné kosterní pozůstatky. Jiné hypotézy hovoří o nádržích na vodu, ty se ale daly zhotovit mnohem jednodušeji než opracováním žuly. Případně mohlo jít o památku na nyní odvodněné jezero Masuda, odtud název celého útvaru – Masuda no Iwafune totiž znamená „Kamenná loď z Masudy.“ Slovo loď ale může mít ještě jeden, mnohem fantastičtější význam.

Na kamennou loď se zaměřila také produkce pořadu Vetřelci dávnověku, na který se můžete podívat na Prima ZOOM. Zde vystupuje také teoretik starověkých astronautů Takeharu Mikami, který k radikálnější teorii říká: „Kamenná loď by sestoupila na Zemi jako vozidlo, ve kterém sestupovali bohové.“ Ostatně, bohů, plujících po obloze v nebeských vozech je japonská mytologie plná.

Divoké teorii o mezihvězdném plavidle nasvědčuje i fakt, že stavba Masuda no Iwafune neodpovídá žádnému architektonickému stylu. O něco střídmějším vysvětlením se jeví lunární kalendář. Čtvercové otvory jsou totiž zarovnány s horským hřebenem, na kterém „loď“ stojí. Za protáhlý kopec i megalit zapadá Slunce ve stejný den, jenž je chápaný jako začátek zemědělské sezony. Ve všech případech se ale jedná pouze o teorie, skutečný význam megalitu Masuda no Iwafune nám stále uniká.

Zdroje: Ancient Origins/AE Magazine