Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu, řekl Fiala

Praha – Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu, řekl ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Na pondělním pařížském summitu o pomoci Ukrajině čelící už třetím rokem ruské vojenské invazi šlo podle něho z hlediska času o “minimální téma”. Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že země Severoatlantické aliance by riskovaly jaderný konflikt, pokud by své vojáky na Ukrajinu vyslaly. S nápadem přišel podle ministerského předsedy na okraj summitu francouzský prezident Emmanuel Macron.

Petr Fiala

“Zda by bylo třeba užitečné, aby někteří vojáci, třeba Francie, byli na území Ukrajiny, ne aby tam bojovali, ale aby tam třeba pomáhali s výcvikem,” uvedl Fiala. Naprostá shoda byla podle něho na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat. “Že to není téma, protože pro naprostou většinu zemí je tato myšlenka nepřijatelná,” zdůraznil premiér.

“Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu,” pokračoval Fiala v odpovědi na dotazy poslance SPD Zdeňka Kettnera, který se také ptal na to, zda česká diplomacie měla předem podrobné informace o tématech jednání na summitu. Premiér nechtěl charakter informací, které byly k dispozici, charakterizovat, všechny potřebné ale podle něho k dispozici byly. “Nemyslím si, že je potřeba dramatizovat a strašit nějakými věcmi, které nikdo v té podobě, jak jsou potom interpretovány, nenavrhoval a nenavrhuje,” dodal Fiala.

Spojené státy i jejich evropští spojenci včetně Česka tento týden uvedli, že nemají v plánu vyslat pozemní jednotky na Ukrajinu, když reagovali na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie o tom uvažuje. Macron nicméně uvedl, že nic nelze vyloučit, francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné vzápětí řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, v případě vyslání by plnili specifické úkoly jako odminování.

Fiala ocenil, že opět mohl čelit dotazům poslanců, z opozice zazněl smích

Premiér Fiala v úvodu dnešních ústních interpelací ve Sněmovně ocenil, že se při nich opět mohl s poslanci setkat. Po jeho slovech zazněl z opozičních lavic smích. Interpelace na premiéra a na členy vlády se konaly po čtyřech měsících. Naposledy čelili zástupci kabinetu dotazům poslanců na konci loňského října.

“Jsem rád, že se tady opět setkáváme u pravidelných interpelací,” uvedl Fiala. Na smích z opozičních řad reagoval ujištěním, že jde o disciplínu, kterou má rád, která ho baví a kterou pokládá za důležitou. “A nejsem rád, když místo toho máme neustále mimořádné schůze ze strany opozice, které brání tomu, abychom se věnovali standardním bodům programu a standardním bodem jsou nepochybně interpelace. Můžeme se tu dostat k důležitým tématům a můžeme vysvětlit některé věci,” řekl.

Opoziční zástupci v uplynulých měsících několikrát kritizovali to, že se interpelace nekonají. V minulosti od nich zaznívaly i výtky kvůli absencím členů vlády.

Ústní interpelace se konají pravidelně o čtvrtcích při řádných sněmovních schůzích. Při mimořádných schůzích se poslanci musejí řídit programem navrženým iniciátory. Návrh programu v těchto případech není možné doplňovat ani upravovat.

Dnes poslanci podali na premiéra celkem 37 interpelací. Jejich pořadí se losuje. Fiala ve vymezeném čase 1,5 hodiny odpověděl na devět dotazů, což je zhruba standardní počet. Celkový počet interpelací na ministerského předsedu kolísá. Obvykle se jejich počet pohybuje mezi dvěma a čtyřmi desítkami. Méně, kolem deseti interpelací, poslanci podávají v případech, kdy se premiér ze sněmovního jednání například kvůli zahraniční cestě omluví.

Vyšší počet interpelací, a to 86, dnes poslanci podali na ostatní členy vlády. Obvykle jich je kolem pěti desítek, ovšem i v těchto případech je jejich množství rozdílné. Třeba v půlce října bylo v losování 74 poslaneckých interpelací na ministry. Ve vymezených dvou hodinách se na mnohé dotazy nedostane.