Budoucnost české armády? Američané se zbavují slavných vrtulníků, je to šance

Americká armáda pokračuje v plánech na snížení počtu svých bojových vrtulníků UH-60 Black Hawk o zhruba 157 starších verzí UH-60A+ a UH-60L. Vzhledem k plánované budoucnosti Armády České republiky jde o šanci na dobrou výzbroj.

Vrtulník Sikorsky UH-60 Black Hawk.

Pohledem Jiřího Vojáčka

Rozprodávání přebytečných zásob je tradiční součástí modernizačního úsilí větších armád. Probíhalo zejména po skončení studené války, kdy si řada zemí velmi levně nakoupila například německé tanky Leopard z mnohatisícikusových zásob Bundeswehru. Velký zájem byl v 90. letech například i o starší verze letounů F-16.

Tento krok, jehož cílem je sladit počty vrtulníků se současným stavem vojsk, zároveň umožní americké armádě uvolnit další peníze pro program FLRAA (Future Long-Range Assault Aircraft – Budoucí útočná letadla na dlouhé vzdálenosti). V jeho rámci byl v dlouhé soutěži vybrán vrtulník V-280 Valor společnosti Bell jako typ, který od roku 2030 nahradí ve výzbroji amerických vrtulníkových sil právě slavný Black Hawk. Vyřazení vrtulníků typu UH-60A+ a UH-60L z výzbroje rovněž sníží průměrné stáří letectva a sníží požadavky na dlouhodobou údržbu.

Vrtulník V-280 Valor, nástupce legendárních strojů Black Hawk

Americká armáda v současné době provozuje flotilu 2135 vrtulníků typu UH-60, která se sníží na 1978 kusů. Vrtulníky přitom nebudou odebírány od jednotek, které jsou aktivně nasazeny nebo se na nasazení připravují, ve všech případech půjde o skladové zásoby.

Co bude s vyřazenými stroji dál?

Americká administrativa plánuje, že stažené vrtulníky rozprodá prostřednictvím programu Foreign Military Sales (FMS) zahraničním armádám, případně je pošle do civilní služby v rámci programu Black Hawk Exchange and Sales Team. Tento originální projekt přinesl armádě v posledních letech značné úspory. Od roku 2014 U.S. Army prostřednictvím programu BEST odprodala do civilu 560 vrtulníků Black Hawk, 421 verze UH-60A, 55 UH-60L, 49 EH-60A, 33 HH-60L, dva VH-60A a jeden JUH-60A. Je přitom pravděpodobné, že zmenšení inventáře bude znamenat, že méně UH-60L bude modernizováno na vyšší konfiguraci UH-60V.

Prodejem Black Hawků již americká armáda získala více než 500 milionů dolarů, které následně reinvestovala do programu UH-60M a umožnily nákup 16 vrtulníků nových. Současný plán počítá s tím, že zůstane v provozu 956 UH-60M, 760 UH-60V a 419 HH-60M a to až do doby, než začnou vojáci do výzbroje zařazovat nový V-280 Valor.

Šance pro Armádu České republiky?

Armáda České republiky, respektive česká politická reprezentace, v 90. letech, na rozdíl například od Poláků, prováhala výše zmíněnou možnost nakoupit si po skončení studené války levně kvalitní výzbroj ze skladů západních armád. Možná jí však dá vyřazování vrtulníků Black Hawk americkou armádou další šanci. AČR v současné době provozuje u letectva několik typů vrtulníků.

Jak dopadne plánovaný nákup stíhaček F-35 Lightning II pro českou armádu?

Odhlédneme od napůl civilních typů, které pod armádou provozují v krajích letecké záchranky, jde zejména o polský typ W-3A Sokol, který se proslavil už svým příchodem do výzbroje, když byl s Polskem vyměněn ve slavném obchodu za letouny MiG-29. Páteří transportního vrtulníkového letectva jsou však těžší sovětské stroje řady Mi-8/17.

Na rozdíl od Slovenska, které v 90. letech umořovalo bývalé sovětské dluhy přebíráním dalších letounů MiG-29, naši prozřetelně odebírali z Ruska vrtulníky Mi-17, které vydržely ve výzbroji mnohem déle a velmi pravděpodobně odvedly mnohem větší kus práce, než na Slovensku „devětadvacítky“. Mimo jiné v zahraničních misích.

Modernizované vrtulníky Mi-171 byly představeny 25. září v Praze.

Vyřazování starých sovětských vrtulníků už bylo zahájeno, s modernějšími typy Mi-171Š se však původně počítalo až do roku 2035. Po zahájení války na Ukrajině se však většina bývalých členů Varšavské smlouvy rychle zbavuje poslední ex-sovětské výzbroje, protože současné politické vztahy mezi oběma částmi nové železné opony neumožňují efektivní spolupráci. Ta je nezbytná pro udržování ruské techniky v chodu za pomocí servisních smluv a dodávek náhradních dílů. I proto se Armáda České republiky mimo jiné v právě schvalované Koncepci výstavby AČR do roku 2035 přihlásila ke zrychlení procesu vyřazování vrtulníků z ruské konstrukční kanceláře Mil. Dobře je to vidět například na urychleném (ačkoli plánovaném) vyřazení bitevních strojů Mi-24, s nimiž ještě některé státy východní Evropy počítají a modernizují je.

S bitevními AH-1Z, které místo nich Česká republika pořizuje, přichází do výzbroje také typy UH-1Y Venom, poslední verze rodiny Huey, která se proslavila při svém prvním velkém nasazení ve válce ve Vietnamu.

I přes rekordní rozpočet modernizace české armády vázne:

Při porovnání vrtulníků Mi-17/171 a UH-1Y je na první pohled zřejmé, že jde o jiné váhové kategorie. Zatímco americký stroj převeze maximálně deset vojáků, ruský čtyřiadvacet. Venom je tedy výkonnostně mnohem blíže malým polským Sokolům než ruským konstrukcím. I vzhledem k budování výsadkového pluku si toho je dobře vědoma i naše armáda, proto se dá předpokládat, že typ Venom bude skutečně sloužit spolu s Vipery v kombinovaných útočních operacích pěchoty s vrtulníkovou podporou, jak byly původně jednotky cvičeny při použití Mi-24 (které měly samy transportní potenciál), případně Venomy nahradí polské Sokoly v roli CSAR nebo vzdušných sanitek.

Armáda každopádně potřebuje větší platformu, než je Venom, a tou by mohl být právě Black Hawk, který je koneckonců v armádách NATO etalonem. Současné vyřazování vrtulníků UH-60L ze strany americké armády začalo v polovině roku 2022 dosud zahrnovalo pouze letouny modernizované z konfigurace UH-60A v rámci armádního programu A-to-L, tedy starší verze, o které bude patrně na vojenském trhu menší zájem a spíše se dostanou do civilního provozu.

Vrtulníky Black Hawk proslavil zejména film Černý jestřáb sestřelen:

Zdroj: Youtube

O co by se však naše armáda měla zajímat, jsou právě nyní rozprodávané typy UH-60L. Jde o druhou nejmodernější verzi vrtulníku Black Hawk. Ta má sice proti poslední verzi M chudší avioniku, například stále ještě „budíkový“ kokpit, ovšem Američané mají zpracován modernizační program, kterým se právě vrtulníky verze L dostávají de facto na úroveň nejmodernější verze M, výsledné stroje nesou označení UH-60V. Přesné ceny nejsou známé, dá se ale odhadnout, že pořízení jednoho či dvou tuctů UH-60L s následnou modernizací by se armádě více než vyplatilo.

Chinook

Tím spíše, že letectvo, vědomo si kapacitní nedostatečnosti pořizovaného typu UH-1Y, pokukuje po ještě větší platformě. Je veřejným tajemstvím, že se plánuje nákup šesti těžkých taktických transportních vrtulníků CH-47 Chinook.

Těžký transportní vrtulník CH-47F Chinook

A právě to je druhý typ, který americká armáda nyní prodává. V případě Chinooků je situace o to zajímavější, že do prodeje jdou nejnovější verze CH-47F. Ty sice mají několik různě moderních podvariant, základ je však stejný a přechod mezi jednotlivými variantami je velmi jednoduchý.