Leona (27): Cestou ke kamarádce jsem se musela ubytovat v hotelu. Strávila jsem tam nejděsivější noc svého života

osamělost samota strašidelná noc

Leona si chtěla odpočinout po náročné cestě autem a ubytovala se na noc v hotelu. V pokoji bylo ale něco, co ji nenechalo spát.

Čekala mě první dlouhá jízda autem a cítila jsem, že to neuřídím. Chtěla jsem si odpočinout v hotelu, jenomže mě nenechala spát jakási plačící žena přímo v mé posteli.

Jitka (29): Děsivý hlas vycházející z kmene starého stromu mě nabádal ke špatným věcem. Myslela jsem, že umřu

Přemohla mě únava a našla si ubytování

Moje kamarádka žila až na severu Německa. Dlouho jsme se neviděly a já se ji rozhodla navštívit. Byla to moje první dlouhá cesta autem, po pár hodinách jsem cítila, že si nejsem za volantem úplně jistá. Rezervovala jsem si tedy noc v nedalekém hotelu. Nakonec jsem zabloudila a hledáním ubytování strávila hodinu navíc.

Navigace přestala fungovat, podle mapy jsem se stále točila v kruzích. Začala jsem litovat, že jsem se na cestu vůbec vydala. Možná se mě nějaká vyšší moc snažila upozornit, že hotel nebude to pravé ořechové. Ve chvíli, kdy jsem uviděla blikající název hotelu, mi ale spadl kámen ze srdce.

Stmívalo se, padala jsem únavou, a tak jsem přivřela oči nad recepčním, který mi připomínal postavu z hororu. Když jsem však otevřela pokoj, sevřela mě tíseň. Vzduch jako by neobsahoval kyslík, žárovka od lampy vydávala pisklavý zvuk a interiér vypadal jako ze sedmdesátek. Rozhodla jsem se neřešit emoce, zalezla do postele a usnula během vteřinky. Jenomže ne na dlouho.

Luboš (41): Jako dítě mě pronásledoval děsivý přízrak. Až ze starých fotografií jsem se dověděl, o koho šlo

Vzbudil mě hluk v pokoji

Uprostřed hlubokého spánku jsem se náhle probudila a posadila na posteli. Mohl za to zvuk, který se opakoval a prolínal se mi do snů. Vrzání nábytku. Když jsem očima přivykla tmě, zpozorovala jsem židli přisunutou přímo k posteli. Já ji tam určitě takhle nedávala. Vtom jsem uslyšela tiché popotahování, jako by někdo v rohu pokoje plakal.

Rozsvítila jsem lampičku, skromný pokojík ozářilo žluté světlo. Nikdo kromě mě tam nebyl, muselo se mi něco zdát. Přiměla jsem se znovu usnout, realita se mi slévala do blouznění. Opět jsem slyšela pláč, ale tentokrát přímo vedle sebe v posteli. Na polštáři mi plakala nějaká nešťastná žena. Pak spadla židle a já znovu seděla na posteli s očima upřenýma do tmy.

Nebylo pochyb, že v tom pokoji není něco v pořádku. A bylo mi jasné, že se už nevyspím. Oblékla jsem se a chtěla odejít, ale dveře nešly otevřít. Lomcovala jsem klikou a pohlcovala mě panika. Vtom se za mnou opět ozvalo zavrzání. Ohlédla jsem se a spatřila na zdi stín ženy. Stála na židli, chystal se oběsit. Začala jsem zběsile bušit na dveře.

Štěpánka (24): Ten byt vypadal jako splněný sen. Prohlídka, během níž jsem spatřila něco děsivého, mě ale vyvedla z omylu

Uklízečka mě našla spící na zemi

Netuším, co se přesně stalo. Musela jsem omdlít. Každopádně mě našla až ráno paní uklízečka, probudila mě na zemi úplně prochladlou. Svěřila jsem se jí se svým nočním zážitkem a ona vážně pokývala hlavou. Z toho, co jsem vyrozuměla, se v pokoji stalo neštěstí.

Nějaká žena zde spáchala sebevraždu. Ta informace mě probrala natolik, že jsem se stoprocentně soustředila na řízení a dojela až ke kamarádce, kde jsem jí vše vyprávěla. Cestu domů jsem raději zvládla na jeden zátah.

Další příběhy ze života →

Oldřich (32): V lese jsem na přítelkyni setřásl sníh ze starého dubu. Odhalil jsem tím něco děsivého

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Související články