Marta (45): Na stará kolena jsem se konečně dočkala prvního milování. Přítel ale neunesl mé malé tajemství
nejistota mírné obavy
Některé rozvody a rozchody mají logický důvod, jiné bývají kuriózní. K takovým patří i ten Marty, která dlouho hledala přítele, a když už ho konečně našla, opustil ji po pár setkáních kvůli naprosté banalitě.
Nevím, jak to dělají jiné holky, ale já měla ve vztazích smůlu. Nejsem ošklivá, tlustá ani hloupá, přesto mě jen málokdy nějaký muž oslovil. A když už, obvykle proto, že něco potřeboval. Půjčit peníze nebo sdělit názor na dárek pro holku. O vztazích nemohla být řeč, a tak mi leckdy nezbývalo, než alespoň „hltat“ zamilované romány.
Věřila jsem, že jednou najdu vysněného prince
Jako holka jsem bývala nevýrazný typ a nebavilo mě ani se předělávat pomocí oblečení či líčení. Byla jsem přírodní, ničím nevyčnívala z řady. Doma se navíc tradovalo, že úspěšní muži si za manželky berou vždy jen obyčejné holky, protože prvoplánové krasavice bývají přelétavé, a já uvěřila, že jsem na té správné lodi.
Bavila mě četba, třebaže právě tam jsem paradoxně potkávala jen samé pohledné hrdinky, ač chudé. Příběhy, jak si bohatý vzal chudou, mi vháněly do očí slzy dojetí a já doufala v obdobný scénář i v životě. Nebo alespoň, že nezůstanu, jak se říkalo, „na ocet“.
Jako single jsem nemusela vyjevovat své tajemství
Mou první láskou byl na střední Michal. Potkali jsme se v tramvaji a hned vzniklo kamarádství. Jenže když se mi svěřil, že miluje jinou a chtěl poradit, jakým dárkem by ji potěšil, myslela jsem, že omdlím. Přátelství nám sice vydrželo, ale já vyšla naprázdno.
Nakonec se do mě začaly „strefovat“ i holky ze třídy, že jsem moc obyčejná a na takový „obal“ nikoho nenalákám. Byla jsem smutná. Na druhé straně mě ale těšilo, že tím pádem nemusím nikomu ukazovat své temné tajemství, a sice těžko depilovatelné tělo.
Už od puberty mě totiž provázelo silnější ochlupení a jeho údržba mi dávala den co den zabrat. Pořezané nohy od žiletek nebo různě narušená kůže od epilačního strojku nebyly ničím výjimečným. A protože laser neexistoval, bývala jsem nakonec ráda, že šlo mnohdy nepečlivě vyholená místa schovávat pod šaty. Tam byl můj hendikep v bezpečí.
Nový objev se lekl mých chlupatých prsou
Roky ubíhaly a já zůstávala single. Zatímco jiné holky už byly po čtyřicítce málem babičkami, já se nedostala ani k randění. S věkem a hektickým pracovním tempem zaostal i můj zevnějšek. Bylo jasné, že uživit se musím sama, protože to za mě žádný manžel neudělá.
Až pak jsem v práci poznala Libora. Úžasného muže, kterému bylo sice padesát, ale působil o generaci mladší. Do našeho podniku si šel jen něco zařídit, ale odcházel s mým telefonním číslem. Něco nás k sobě přitahovalo, proto už po pár setkáních došlo k tomu, co jsem předtím neznala. K milování u mě doma.
Na všechno jsem tehdy myslela, od jídla, pití až po úklid, jen jediné zapomněla. Důkladnou epilaci. Z návalu myšlenek jsem si sice oholila nohy a podpaží, ale už vynechala prsní bradavky, kde mi rostou nepříjemné chloupky. Vše mi došlo, až když už bylo pozdě. Doufala jsem, že Libor zevnějšek řešit nebude. Neřešil, jenže…
Zatímco během sexu se „starou pannou“ nic neříkal a „užíval si“, na další setkání už nedošlo. Přestal komunikovat. Dnes už vím, že mu šlo o něco jiného než o vztah, ale i tak jsem chtěla z jeho úst slyšet odpověď. A dostala ji. Řekl mi, že prý nemůže chodit se ženou, která má chlupatá prsa!
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].