Verheugen: Rozšíření EU v roce 2004 byl největší unijní úspěch tohoto století

Berlín – Rozšíření Evropské unie v roce 2004 o deset převážně středoevropských a východoevropských států včetně České republiky bylo největším unijním úspěchem tohoto století. V rozhovoru s ČTK to prohlásil bývalý eurokomisař pro rozšíření Günter Verheugen, který tehdy u přijetí nových členských zemí byl. Ačkoli z politického a ekonomického hlediska hodnotí rozšíření EU jako úspěch, který přinesl užitek všem, přesto vnímá určité předsudky vůči novým členům. Nápravu vidí v mladé generaci Evropanů, která není zatížená minulostí.

Günter Verheugen

“Když se ohlédnu zpět, tak jsem více než kdy jindy přesvědčen, že rozšíření EU v letech 2004 a 2007 bylo dosud tím nejvýznamnějším úspěchem Evropské unie v tomto století,” řekl Verheugen. V roce 2004 se členskými státy staly vedle Česka také Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta a Kypr, o tři roky později se pak k unii připojily Bulharsko s Rumunskem. “Pro mě je důležité poznamenat, že se jedná o skutečně společné úsilí národů přistupujících zemí, členských států a unijních institucí,” uvedl.

“Politického cíle rozšíření bylo dosaženo. Výdobytky pokojných revolucí zůstaly zachovány. Nikde nedošlo k návratu starých komunistických struktur. Samozřejmě byly a jsou problémy, především v Polsku a Maďarsku. Tyto problémy mohou a také budou demokraticky korigovány volbami, jak právě ukázalo Polsko,” uvedl bývalý eurokomisař. Zmínil tak složité vztahy Bruselu s maďarským konzervativním premiérem Viktorem Orbánem a nyní již bývalou vládou polské národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského.

Za obzvláště důležité označil Verheugen to, že populistické, nacionalistické a vůči EU skeptické síly nejsou charakteristickým prvkem nových unijních států a že také na těchto zemích neleží odpovědnost za krize, kterými unie nepřetržitě od roku 2005 prochází.

“Z ekonomického hlediska se naplnilo slibované vítězství obou stran. Z rozšíření měli užitek všichni, někteří dokonce větší než ostatní. Takovým příkladem je Německo. A v neposlední řadě se jako špatná ukázala předpověď, že EU nebude po rozšíření možné řídit,” uvedl.

Verheugen v rozhovoru zmínil i určité předsudky vůči mladším členům EU. Uplynulých 20 let přitom považuje za dostatečně dlouhou dobu na to, aby nebylo nutné pokládat otázky o tom, zda středo- a východoevropské země jsou dostatečně pevnou a integrovanou součástí evropského bloku. “To, že se tak děje, ukazuje, že ještě všechno není, jak by mělo být. Například stále od přátel v uvozovkách z nových členských zemí slýchávám, že se cítí jako členové druhé kategorie, protože se s nimi v Bruselu jedná jako s chudými příbuznými,” řekl.

Případy přehlížení a arogance nechtěl Verheugen zobecňovat, nicméně připustil, že někteří lidé mají na věc stále omezený pohled. “Mou nadějí je mladá generace po celé EU, neboť si s sebou nenese břímě minulosti. Ale takové procesy potřebují čas, což známe i z Německa,” uvedl.

Na vstup Česka do unie hledí Verheugen i optikou historie. “Právě jsem četl v každém ohledu skvělou biografii o císaři Karlu IV., který byl sice Lucemburk, ale z Čech udělal ve své době střed Evropy. To má vliv dodnes. Vstup České republiky do EU jsem vnímal jako jakýsi návrat domů,” řekl.

Pokud by Česko zůstalo mimo Evropskou unii, chyběla by bloku podle bývalého eurokomisaře významná část společné historie, kultury a také zkušeností. “Co se týká Čechů samotných, vy jste od počátku nastavili směr na EU. Tento úkol jste zvládli, a otevřeli si tak dveře novým šancím. Dnes jste vzor úspěchu,” řekl.

Za problém považuje Verheugen nacionalisticko-populistickou vlnu, která podle něj v Evropě po červnových volbách do Evropského parlamentu zesílí, což politiku v Bruselu zkomplikuje. “Jedno mají takové strany a hnutí společné. Jsou proti supranacionálně organizované EU, jsou xenofobní a jsou protiliberální,” řekl. S posilováním populismu souvisí podle Verheugena také problém, že vůči EU existuje i oprávněná kritika.

“Já například neshledávám správné, že takzvané pokroky v integraci už roky spočívají v tom, že komise dostává stále nové kompetence. Nemyslím si, že by se měla následovat myšlenka evropské federace,” řekl s tím, že sám je pro zachování principu co největšího národního sebeurčení.

O dalším rozšiřování EU Verheugen řekl, že je třeba dávat pozor, aby to nerozkolísalo demokratickou statiku unie. “V EU jsou si na jednu stranu všechny státy rovné, ale na druhou je tam několik lidnatých států a mnoho takových, které jsou spíše malé. Těch v dohledné době bude ještě více. To je třeba před dalším kolem rozšiřování vyvážit i kvůli tomu, že principiální otevřenost unie novým členům je zásadní,” řekl. “Bez přesvědčivých reformních kroků, které demokracii v EU posílí, bude velmi těžké najít potřebný souhlas pro vstup dalších členských států,” poznamenal.

Verheugen v souvislosti s unijními demokratickými procesy hovořil také o Ukrajině, se kterou EU podobně jako s Moldavskem zahájila přístupové rozhovory. “Rozhodnutí udělat z Ukrajiny kandidáta na vstup a zahájit jednání porušuje z mého pohledu všechny osvědčené zkušenosti a pravidla. Dostala politickou slevu, kterou nikdo jiný nedostal. Chápu proč, ale myslím, že je to špatný symbol solidarity,” dodal.