Exponáty českých hradů se stěhují. Národní památkový ústav sceluje mobiliáře

Pravidelní návštěvníci hradů a zámků, kteří se do svým oblíbených objektů vracejí opakovaně, většinou tuší, s jakým mobiliářem lze tam či onam počítat. Mohou ale zažít překvapení. Ne všechno vybavení, na jaké byli zvyklí, totiž pochází z místa, kde jej vídají. A Národní památkový ústav usiluje o to, aby se předměty vrátily na místo svého původu.

Jedním z českých hradů, jichž se týká scelování mobiliárních fondů, je hrad Grabštejn na Liberecku. Ještě letos by se v jeho mobiliáři měly objevit některé jeho původní exponáty, které byly v minulé době přemístěny na hrad Lemberk

Národní památkový ústav začal v posledních letech scelovat mobiliární fondy jednotlivých památek, které má ve správě. Jde o to, aby se zpět na své původní místo vrátily ty předměty, které byly v minulosti převezeny z objektu, odkud pocházely, na jiný hrad či zámek.

V letošním roce se to má týkat například hradů Sychrov a Lemberk, kam by se měly vrátit předměty, deponované dnes na zámku Ploskovice a hradě Lemberk. Nebo zámku Slatiňany, jenž by měl získat zpět exponáty, které se v současnosti nacházejí v mobiliárním fondu zámku Benešov nad Ploučnicí.

Návrat na místo původu

Deníku to potvrdila tisková mluvčí Národního památkového ústavu Blanka Černá. „Zejména v 50. až 70. letech minulého století se dělo to, že mobiliární předměty byly z objektů, odkud pocházely, rozváženy na jiné památkové objekty za účelem tematických či slohových instalací. Například na Státním zámku Slatiňany takto vznikla stálá expozice s tématem chovu koní,“ uvedla Černá.

Na Státním hradu a zámku Frýdlant vzniká dočasná výstava Dotkni se minulosti. Mimořádná je tím, že se zaměřuje na zrakově postižené návštěvníky:

Podle jejích slov nyní jde především o administrativní scelení, aby bylo zřejmé, odkud který předmět pocházel. „V případech, kdy je to žádoucí, nastane také fyzický přesun, ale pro proces scelování to není nutná podmínka. Záleží na prostorových možnostech objektů, na tom, zda skutečně mají nějaký záměr využít předměty ve svých instalacích, a na dalších faktorech,“ konstatovala mluvčí.

Dodala nicméně, že z hlediska zajištění maximální autenticity historických interiérových instalací je žádoucí, aby předměty tzv. kmenového mobiliáře, tedy ty, které historicky pocházejí z příslušného objektu, byly v maximální možné míře k vidění v objektu jejich původu. Každý přesun se ale posuzuje a zvažuje individuálně. Zvlášť v případě, je-li daný předmět součástí nějaké aktuální stávající instalace. V takovém případě se za něj hledá adekvátní náhrada.

Kde se stěhovalo a kde se bude stěhovat

Časový rámec celého projektu je podle mluvčí Národního památkového ústavu dlouhodobý. Každému rozhodnutí o scelení předchází důsledné ověření původu předmětu, které vyžaduje důkladnou rešerši archivních materiálů a dokladů o jejich dřívějším pohybu.

„Pro rok 2024 je v plánu scelení například identifikovaných předmětů pocházejících ze zámku Sychrov. U těch, které jsou dnes deponovány na zámku Ploskovice, plánujeme převoz zpět na Sychrov. Na hrad Grabštejn by se měly vrátit originální předměty, jež se dnes nacházejí v mobiliárním fondu zámku Lemberk, a na Lemberk pro změnu kusy přemístěné do mobiliárního fondu zámku Třeboň. Zámek Slatiňany by měl získat zpět své předměty z mobiliárního fondu zámku Benešov nad Ploučnicí,“ vyjmenovala Černá.

Státní zámek Slatiňany.

Právě Slatiňany patří mezi zámky, kam se odvezený mobiliář intenzivně vracel už v minulých letech. Dalšími takovými objekty jsou třeba zámky Žleby ve Středočeském kraji, Manětín v Plzeňském kraji, Náchod v Královéhradeckém kraji, Ratibořice v Kladském pomezí a další.

Na Státním hradu a zámku Frýdlant v Libereckém kraji inspirovalo scelování památkových předmětů vznik nové, tzv. haptické výstavy, tedy expozice určené zrakově postiženým, umožňující vnímání předmětů dotykem. Jedním z hlavních lákadel hradu je totiž v současnosti rozsáhlá zbrojnice, a i tu zčásti tvoří předměty pocházející z jiných památkových objektů.

Barokní oltář osvětlený desítkami elektrických žárovek mají v kostele sv. Jiří v Semněvicích na Domažlicku. Některé jsou z počátku minulého století:

Haptická výstava by nicméně měla představit další repliky historických zbraní i jiných předmětů, a navíc umožnit nevidomým, aby si je mohli osahat a po hmatu se s nimi seznámit.