Na Saturnu řádí gigantické monstrum. Jeho existence je záhadou

Saturn

Saturn je druhou největší planetou naší sluneční soustavy a od Slunce jej dělí desetkrát větší vzdálenost než Zemi. Jeho povrch hostí něco, co by tam nikdo nečekal, gigantickou bouři podivného tvaru, jejíž původ a podobu zatím nikdo spolehlivě nevysvětlil.

Bouře má tvar šestiúhelníku, dosahuje 100 km pod mraky Saturnu, rotuje rychlostí 1 800 km/h a má takovou rozlohu, že by se do ní vešly čtyři planety Země. Vědcům nedá masivní bouře na vzdálené a studené planetě spát, bouře totiž potřebují teplo, což se na planetě se zdrcující teplotou -150 stupňů Celsia tak úplně nevyskytuje. Navíc je tu ten bizarní šestiúhelníkový tvar, který se vymyká většině zaoblených přírodních tvarů. Existuje však také několik teorií, díky nimž můžeme být o něco moudřejší.

Život samospádem

Určitou hypotézu k podobě bouře má teoretický fyzik, profesor Michio Kaku. „Když vezmeme kýbl s vodou a rozhoupeme jej, vzniknou vlny. V kýblu se bude voda pohupovat, přelévat. Také se mohou ale pohybovat a rotovat a vytvářet tvary,“ objasňuje profesor Kaku v pořadu Jak funguje vesmír na Prima ZOOM. „Těmto vlnám říkáme stacionární vlny a my se domníváme, že tento záhadný šestiúhelníkový tvar, bouře na Saturnu, je šestiúhelníková stacionární vlna.“

Čtěte také: Život na Hvězdě smrti? Vědci zřejmě natrefili na vodní plochu na měsíci Saturnu

Původ bouře vědci teoreticky přičítají atmosférickému tlaku. V nižších oblastech Saturnu je totiž vodivá atmosféra, která při interakci s bouří uvolňuje helium, a to se následně spojuje s okolním materiálem. Vzniká velké množství kinetické energie, která generuje masivní množství tepla. Monstrózní šestiúhelník je tedy v podstatě perpetuum mobile, mechanismem, jenž se udržuje „při životě“ vlastní existencí.

Zdroje: NASA/Science Daily