Počasí opět ukazuje svou sílu. Mexiko spalují úmorná vedra

Mexiko, ilustrační foto

V hlavním městě Mexika naměřili v pondělí rekordně vysoké teploty, které dosahovaly až 34,2 stupňů Celsia, uvedl šéf tamní státní komise pro vodu Germán Martínez Santoyo na sociální síti X.

“Pondělní teploty naměřené meteorologickou observatoří Tacubaya překonaly rekord z 9. května 1998, kdy teploty dosahovaly 33,9 stupně Celsia,” řekl Santoyo.

V metropolitní oblasti mexického hlavního města žije více než 20 milionů obyvatel. Úřad starosty Martího Batrese vydal výstrahu před vysokými teplotami, které by měly pokračovat iv následujících dnech a doporučil občanům, aby pili hodně tekutin, pobývali ve stínu a používali opalovací krém.

Letošní březen byl desátým nejteplejším měsícem po sobě v historii měření. Teplota v průměru dosahovala 14,14 stupně Celsia. Informoval o tom program Evropské unie pro pozorování a monitorování Země Copernicus.

Průměrná teplota v březnu byla o jednu desetinu vyšší než v předchozím nejteplejším březnu z roku 2016, čímž se stal nejteplejším v historii záznamů. Zároveň byl březen o 1,68 stupně Celsia teplejší než odhadovaná průměrná teplota mezi lety 1850 až 1900.

Podle vědců však nejsou rekordní teploty v tomto období zcela překvapující a připisují je klimatickému jevu El Niňo, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu.

“Kombinace (El Niňa) s nepřirozenými mořskými vedry však způsobila, že tyto rekordy vyrážejí dech,” řekla odbornice Jennifer Francisová z Woodwellova klimatického výzkumného centra.

Březen byl desátým měsícem v řadě, který byl nejteplejším v historii měření pro příslušný měsíc v roce. Copernicus. Globální teplota na povrchu moře dosáhla v průměru 21,07 stupně Celsia, což je nejvyšší zaznamenaná měsíční hodnota a o něco vyšší než v únoru.

Rok 2024 bude podle Světové meteorologické organizace (WMO) zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na nedávné tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO podle serveru France24 uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

Rychle se tající ledovce způsobují také dramatické stoupání hladiny světových oceánů. Organizace upozornila, že za posledních deset let se hladiny oceánů zvýšily více než dvojnásobně oproti prvnímu desetiletí satelitního monitoringu. Častější a intenzivnější vlny veder v oceánských oblastech budou mít podle WMO výrazný negativní dopad i na mořské ekosystémy a korálové útesy.

Podle nedávné studie může rychlost tání grónského ledovce poskytnout určitý náhled na to, jaké počasí může letos v létě očekávat Evropa. Podle serveru The Guardian rozsah a intenzita nedávných jevů spojených s táním sladkovodních zdrojů naznačuje, že jih Evropy může letos zasáhnout neobvyklé teplo a sucho.