Jak dobře vybrat SSD. Drahé jsou zbytečné, ty nejlevnější špatné
Vybrat správný disk SSD není příliš složité | Na některé důležité parametry si ale musíte dát pozor | Výrobcům se dá věřit, udávané rychlosti jsou dosažitelné
Jak dobře vybrat SSD. Drahé jsou zbytečné, ty nejlevnější špatné
Nejsou to procesory ani grafické karty. SSD jsou tou komponentou počítače, která zlepšuje své parametry zdaleka nejrychlejším tempem. Možná vás ale překvapíme: ne vždy přinese honba za nejvyšší rychlostí tak zásadní zlepšení.
SSD jsme v Computeru začali testovat v roce 2010, kdy se tato zpočátku nedůvěryhodná technologie začala v počítačích objevovat. V té době největší SSD nabídlo kapacitu 256 GB a stál dvacet tisíc, cena megabajtu se pohybovala okolo hranice 80 Kč. Cenopád za poslední rok způsobil, že 1 GB u nejlevnějších SSD již stojí okolo 1 Kč.
S odstupem času víme, že jsou to právě SSD, které ruku v ruce s vícejádrovými procesory zásadně zrychlily jakoukoli práci s počítačem. Například osm let starý notebook, pokud je vybaven dobrým procesorem a alespoň 4 GB RAM, po výměně HDD za SSD neuvěřitelně ožije. I dnes poslouží ke kancelářské činnosti či účetnictví bez toho, aby si uživatel rval zešedivělé vlasy.
Současně platí, že málokterá technologie tak výrazně zlepšuje své parametry rok co rok. Každé nové komunikační rozhraní dokázali výrobci výkonově zahltit nejpozději za tři roky a platí to i nyní pro nejnovější SSD s rozhraním PCIe 4.0, jehož teoretické maximum leží na hranici 8 GB/s v obou směrech. Výrobcům stačily pouze dvě generace SSD: první nabídla rychlosti čtení do 5 GB/s, druhá generace se již opírá o strop. Totéž platí pro nejnovější PCIe 5.0: první modely ještě plně potenciál rozhraní nesaturují, ta příští to už dokáže.
V tomto článku radíme, jak správně vybrat SSD. Na následujícím listu se zaměříme na dříve nejrozšířenější formát 2,5″ a rozhraní SATA. Klikněte na šipku.
Zpátky do minulosti
Než se dostaneme k současným úložištím, podívejme se ještě do minulosti na dlouhá léta nejrozšířenější formát 2,5″ a rozhraní SATA.
Tato SSD jsou z pohledu technologií upřímně naprosto nezajímavá, rozhraní SATA 6 Gb/s maximální rychlostí okolo 550 MB/s saturovala SSD již v roce 2012. Od té doby se samozřejmě zlepšovaly další parametry, zejména se zrychlovala práce s malými soubory, nicméně rychlosti sekvenčního čtení a zápisu dlouhých devět let nerostly a už ani neporostou.
Tato SSD také přestávají být atraktivní z pohledu ceny a kapacity, rozdíly proti levnějším SSD NVMe se stírají na minimum.
Nejoblíbenější SSD s rozhraním SATA
Tato SSD zůstávají volbou pro ty, kdo chtějí super levný kancelářský počítač s malým úložištěm, kde svým výkonem stačí. Druhým případem jsou starší notebooky, u kterých dává výměna starého mechanického disku za SSD ohromný smysl. A to nejen z pohledu rychlosti, ale i životnosti – osm let staré disky v noteboocích rády odcházejí.
Rozhodování, které 2,5″ SSD zvolit, se smrskne spíše na volbu typu pamětí než na precizní výběr řadiče a dalších vlastností. Ostatně spousta výrobců už ani typ řadiče neuvádí a stále častěji se neobtěžují uvést ani typ použitých pamětí.
Computer doporučuje
Crucial MX500 500 GB: Kvalitní a výkonné SSD s pětiletou zárukou a dlouhou životností, vhodný do staršího notebooku. Vyrábí se i v kapacitě 4 TB s cenou okolo pěti tisíc.
Rada při výběru takového SSD je prostá: vybírejte modely od ověřených výrobců, kteří důsledně uvádějí všechny parametry a nabízejí třeba i delší záruku. I u těchto SSD byste měli preferovat paměti typu TLC.
Pokud výrobce nabízí SSD z nejnižší cenové kategorie a typ pamětí neuvádí, lze se oprávněně domnívat, že jde o QLC. V rámci rozhraní SATA nebudou tato SSD zejména ve čtení nějak zásadně pomalejší, kratší životnost už ale může vadit a ušetřené dvě či tři stovky proti kvalitnějšímu modelu nejsou úsporou na správném místě.
Na dalším listu se budeme věnovat moderním SSD do slotu M.2 s rozhraním PCIe.
Rychlé modely: na PCIe 3.0 už zapomeňte
V rámci moderních SSD do slotu M.2 s rozhraním PCIe 3.0, 4.0 a 5.0 je situace mnohem zajímavější. Nahlédnutím do našeho velkého testu zjistíte, že současné špičkové modely opět nasytily kapacitu rozhraní PCIe 4.0, které ale stále není samozřejmostí na všech deskách.
U AMD najdete PCIe 4.0 u čipsetů X570, B550 a novějších, levný A520 a starší generace nabízí pouze PCIe 3.0. U nové šestistovkové řady je situace méně přehledná: B650 umí jen PCIe 4.0, vylepšená verze B650E ale nabídne PCIe 5.0. Čipset X670 má PCIe 5.0 pro SSD, ale ne pro grafiku, obojí zvládá až čipset X670E.
U Intelu je situace složitější: čipsety Z590 a B560 (plus pouze Z490 z předchozí generace) podporují PCIe 4.0, nejlevnější H510 má pak PCIe 4.0 pouze pro slot grafické karty. Slot M.2 je jen PCIe 3.0. Podmínkou je samozřejmě spřažení s procesorem Intel řady Rocket Lake. Nejnovější řada čipsetů již podporuje PCIe 5.0
Výrobci notebooků nejprve nabízeli PCIe 4.0 SSD až v dražších konfiguracích, nyní se postupně dostávají do levnějších modelů.
Computer doporučuje
Patriot Viper VP4300 Lite: Vzhledem k nízké ceně překvapivě výkonné PCIe 4.0 SSD, vhodné i do notebooků.
Kingston KC3000: Vynikající SSD s maximální rychlosti PCIe 4.0 za skvělou cenu. Chcete-li rovnou verzi s chladičem, zvolte Kingston SSD Fury Renegade Heatsink.
Současným trendem je absolutní útlum produkce PCIe 3.0 SSD a soustředění výrobců na PCIe 4.0. Současně ty levnější SSD s PCIe 4.0 hezky zrychlují. Zatímco před rokem byl výkon levných PCIe 4.0 často i horší než ty s PCIe 3.0, letos je tomu naopak: nižší řady PCIe 4.0 se svým výkonem dotahují na špičkové modely.
V nejlevnějších PCIe 4.0 SSD se ale stále objevují paměti typu QLC. Někteří výrobci se typem paměti nechlubí, což je spolu s nízkou cenou a nízkou udávanou výdrží indicií k použití těchto pamětí. Rozdíl v ceně v kapacitě 1 TB přitom není proti konkurenci s TLC tak zásadní. Rozdíly ale rostou ve vyšších kapacitách za hranicí 2 TB, a třeba 4TB model s QLC může dobře posloužit i hráčům, kteří jednou za čas nainstalují novou hru.
Computer doporučuje
Solidigm P44 Pro: Maximální výkon na rozhraní PCIe 4.0, podpora šifrování a dobré provozní vlastnosti. Musíte jej pouze dovybavit pasivním chladičem.
Samsung 990 Pro Heatsink: Ověřená kvalita a maximální výkon pro rozhraní PCIe 4.0, navíc s pasivním chladičem.
Špičková PCIe 4.0 snesou opravdu hrubé zacházení, tedy zápis velkého množství dat před opotřebením buněk. A to i v případě paměťových čipů TLC. Výrobní technologie se stále zlepšuje a tzv. 3D/V-NAND struktury umožnily zůstat u větší výrobní technologie tranzistorů, které vydrží vyšší počet přepsání.
I proto se dnes objevují u disků údaje TBW (Total Bytes Written – objem zapsaných dat) nad hranicí 1 000 TB u 1 TB verze. Stále ale musíte mít na paměti, že jde o „dobrovolný“ údaj výrobce, který navíc nelze objektivně změřit. Nemusíte se proto rozhodovat mezi dvěma SSD jen na základě tohoto údaje.
Výbava disků SSD je velmi podobná, ale přesto jsou věci, na které má smysl dát si pozor. Klikněte na šipku.
Výbava SSD a zahřívání
V případě SSD se o nějaké výbavě v podstatě nedá hovořit. Nejlevnější SSD bývají tzv. DRAM-less, tedy bez vyrovnávací paměti. Přesněji řečeno, malou vyrovnávací paměť má přímo v sobě řadič a SSD využívá operační paměť počítače. To má dopad na výkon, nicméně jak jsme ověřili v našem velkém testu, výrobci si s absencí paměti poradili dobře a v praxi nejsou rozdíly zásadní.
Takzvaným DRAM-less SSD by se ale měli vyhnout majitelé PlayStationu 5, kteří si chtějí rozšířit kapacitu. Protože tento systém neumožňuje, aby si SSD vyhradilo kousek operační paměti, je úbytek výkonu zásadnější. Opět ale nejde o parametr, kterým by se výrobci chlubili, je třeba zabrousit třeba na náš velký test.
Zajímat byste se měli o podporu šifrování. Pokud data na discích šifrujete (a typicky na firemním notebooku či počítači s citlivými daty byste měli), upřednostněte SSD, které hardwarové šifrování podporují. Šifrování lze aktivovat i na discích bez hardwarové podpory, to však následně provádí procesor a dochází ke ztrátě výkonu – byť na moderních procesorech jen zanedbatelně.
Computer doporučuje
WD Black SN850X: Vynikající výkon za velmi zajímavou cenu, navíc s pětiletou zárukou. Na výběr je i verze s pasivním chladičem.
U nejmodernějších rychlých PCIe 4.0 SSD ale musíte striktně dbát na dobré chlazení. Většina rychlých disků je už z výroby vybavena pasivním chladičem, a pokud není, měli byste jej dokoupit a nainstalovat. Rychlá SSD mají své místo nejblíže procesoru, kde mohou být ofukovány procesorovým větrákem (pokud nemáte vodníka).
Problém může nastat ve stísněných noteboocích. Zde se honba za nejvyšší rychlostí nemusí vyplatit, protože přehřátý disk obvykle sníží svoji rychlost. Bohužel výrobci spotřebu disku udávají jen málokdy.
Na dalším listu se věnujeme přenosovým rychlostem disků SSD.
Důležité jsou rychlosti
U SSD nenajdete mnoho parametrů. Výrobci se chlubí zejména sekvenčními rychlostmi čtení a zápisu. Z našich testů vyplývá, že těchto hodnot bez problémů dosahují, takže mohou být určitým vodítkem při výběru. Pokud disk používá stejný typ pamětí, není důvod nezvolit za stejnou nebo mírně vyšší cenu disk rychlejší.
Pokud se zanoříte do tabulky z velkého testu SSD v Computeru 9/23, zjistíte, že SSD rychlejší v sekvenční práci až na výjimky rychleji pracují i s malými soubory, což je pro běžné použití ještě důležitější parametr. Vždy je samozřejmě lepší vybírat SSD na základě recenzí a testů, pokud ale není zbytí, jako základní vodítko k výběru a výhodnosti disku udávané sekvenční rychlosti pomohou.
Pro uživatele, kteří musejí kontinuálně zapisovat desítky gigabajtů dat, je důležitým parametrem velikost cache SLC a rychlost zápisu po jejím vyčerpání. Pro připomenutí: Pokud se paměťová buňka chová jako SLC (dva napěťové stavy), je zápis do ní mnohem rychlejší než do paměti TLC (8 napěťových stavů), ba dokonce QLC (16 napěťových stavů). Představte si to jako nádobu s vodou: nalít prázdnou/plnou je mnohem rychlejší, než přesně odměřovat jednu ze 16 hladin vody.
Některá špičková SSD dokážou zapisovat plnou rychlostí na celou kapacitu disku, většina zvládne před zpomalením zapsat desítky i nízké stovky gigabajtů dat. Na tento limit dosáhnete třeba jen při kopírování stogigabajtové hry z SSD právě na jiné SSD. Narazí případně i videotvůrci, kteří z natáčení přivezou půl terabajtu surových dat a potřebují je uložit ke zpracování.
Se zpomalením se většina uživatelů v případě prázdného nového disku vůbec nesetká. Pamatujte ale, že kapacita SLC cache klesá s mírou zaplnění.
Na dalším listu mimo jiné píšeme, jaká bude budoucnost s PCIe 5.0, které zvojnásobí přenosovou kapacitu.
Nezastavujeme, zrychlujeme dál!
Pokud jsme na začátku psali, že výrobcům stačily pouhé dvě generace disků pro zahlcení PCIe 4.0, pak vězte, že u právě nastupujícího rozhraní PCIe 5.0 bude situace ještě veselejší: PCIe 5.0 opět zdvojnásobí přenosovou kapacitu, teoretické maximum tak leží na 16 GB/s. V tuto chvíli jsou na trhu SSD, jako třeba Gigabyte Aorus Gen5 10000 nabízející rychlosti 10/9,5 GB/s (čtení/zápis, 2TB verze) a ještě rychlejší Crucial T700 s rychlostmi dokonce 12,4/11,8 GB/s (čtení/zápis, 2TB verze). Tato první SSD se však potýkají s výrazným zahříváním.
Honba za maximálními rychlostmi ale není v případě SSD až tak důležitá. Současné operační systémy, programy, ba ani hry často nedokážou potenciál těch nejrychlejších disků využít. Situace by se ale měla změnit s rozšířením podpory technologie DirectStorage.
Rychlost SSD v praxi
Start Windows 10:
- SATA 2,5″ SanDisk Extreme 512 GB MLC: 19,6 s
- PCIe 3.0 Patriot Viper VP100 1 TB: 14,2 s
- PCIe 4.0 Patriot Viper VP4300 2 TB: 13,9 s
Nahrávání pozice ve hře Witcher 3 Wild Hunt:
- SATA 2,5″ SanDisk Extreme 512 GB MLC: 4,2 s
- PCIe 3.0 Patriot Viper VP100 1 TB: 3,8 s
- PCIe 4.0 Patriot Viper VP4300 2 TB: 3,8 s
Starší SATA SSD nacházejí stále uplatnění v extrémně levných kancelářských sestavách, anebo při oživení starého notebooku. Naopak levné vysokokapacitní verze jsou dobrou volbou pro hráče, kteří požadují rychlejší start nenažraných her.
Levnější SSD ve verzi PCIe 4.0 je optimální z pohledu ceny a výkonu. Start systému, programů či načítání her se proti SATA ještě zrychlí. Ty nejlevnější modely s QLC mají smysl jen v kapacitě 2 TB a vyšší a pouze jako vedlejší nesystémový disk, typicky hry.
Rychlá SSD PCIe 4.0 ocení tvůrci, fotografové a zejména filmaři, kteří potřebují přehazovat desítky gigabajtů dat. I oni ale musejí pamatovat na to, že aby využili maximální rychlost zápisu, musejí mít i rychlá zdrojová média. Vzhledem k vysoké zátěži doporučujeme nešetřit a zvolit raději dražší SSD s delší udávanou životností.
SSD používají také nejnovější herní konzole. Oba dva hlavní výrobci ale zvolili odlišné strategie – viz následující list článku.
SSD pro herní konzole
Nejnovější generace herních konzolí zvolily odlišnou strategii: Microsoft šel cestou proprietárního řešení, a tak je momentálně na trhu jediný disk Seagate Storage Expansion Card, a to za nesmyslně vysokou cenu 5 000 Kč s kapacitou 1 TB.
Sony zvolilo lepší cestu. Zpřístupnilo standardní slot M.2, do kterého lze teoreticky vložit jakékoli SSD s PCIe 4.0.
Sony vydalo stručnou tabulku požadovaných parametrů a vyjma moderního rozhraní by použitá SSD měla mít rychlost čtení minimálně 5,5 GB/s. Jak ale vyplývá ze zkušeností našich i ostatních hráčů, PS5 zkousne i výrazně pomalejší, tedy levnější SSD, a to bez výraznějšího dopadu na rychlost spouštění her či nahrávání pozic. Raději se ale vyhněte modelům DRAM-less.
Na posledním listu článku najdete nejoblíbenější interní SSD v různých kategoriích podle kapacity.
Nejoblíbenější SATA SSD 512 GB až 1 TB
Nejoblíbenější SSD PCIe 3.0
Nejoblíbenější SSD PCIe 4.0 1–2 TB
Nejoblíbenější SSD PCIe 4.0 nad 2 TB
Přečtěte si také: