Ukrajina zničila výkonnou radarovou stanici na západě Ruska

Ruské radarové stanice

Ukrajinská tajná služba SBU informovala několik ukrajinských médií o úspěchu ukrajinských sil, kterým se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska.

Tato stanice monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí. Podle zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která je odhadována na hodnotu zhruba 100 milionů dolarů. Nezávislé ověření těchto tvrzení není momentálně k dispozici.

SBU uvádí, že tato radarová stanice poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočily na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb, a sledovala také ukrajinské prostředky. Zničením této stanice má podle SBU nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny.

Nejde o první úspěch Ukrajiny v ničení podobných radarových stanic v ruském území. Ukrajinským silám se již dříve podařilo zničit jednu takovou stanici v Belgorodské oblasti.

Situace na východní frontě na Ukrajině se ale přesto v posledních dnech výrazně zhoršila, oznámil v sobotu hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskij.

“Je to způsobeno zejména výrazným zintenzivněním ofenzívy nepřítel (v období) po prezidentských volbách v Rusku,” uvedl Syrskij, kterého cituje AFP.

Nepřítel podle jeho slov aktivně útočí na ukrajinské pozice v okolí měst Lyman a Bachmut v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a využívá útočných skupin i obrněných vozidel. V okolí města Pokrovsk se pokusil prolomit obranu nasazením desítek tanků a obrněných transportérů.

Velitel Syrskij dodal, že ukrajinská armáda přijala rozhodnutí s cílem posílit nejproblematičtější oblasti prostředky elektronické války a systémy protivzdušné obrany.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že útoky ruské armády na ukrajinská energetická zařízení jsou součástí procesu “demilitarizace” Ukrajiny, protože mají vliv na její vojensko-průmyslový komplex.

Jak informovala agentura AFP, Putin na setkání se Západem neuznaným běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem dodal, že tyto údery byly i reakcí na útoky ukrajinské armády mířené na energetickou infrastrukturu v Rusku.

Ruský prezident současně doplnil, že z “humanitárních důvodů” ruská armáda v zimě nepodnikly žádné podobné útoky, protože nechtěla nechat sociální ústavy, nemocnice a podobná zařízení bez dodávek elektrického proudu.

“Ale po útocích na naše energetická zařízení jsme byli nuceni reagovat,” prohlásil Putin citovaný agenturou AFP odvolávající se na agenturu Interfax.

Ruské jednotky v posledních týdnech zvýšily intenzitu útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu: ruští vojáci téměř každý den odpalují drony a rakety na taková zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Charkovský primátor Ihor Terechov 1. dubna informoval, že ve městě byla zničena téměř celá energetická infrastruktura.

V důsledku útoku v noci na 11. dubna byla zcela zničena i Trypilská tepelná elektrárna v Kyjevské oblasti, která byla nejvýkonnější elektrárnou v regionu, přičemž vyráběla přibližně polovinu veškeré tam vyrobené elektrické energie.

Putin ve svém prohlášení neupřesnil, na které ruská energetická zařízení Ukrajina útočila, pravděpodobně však měl na mysli ropné rafinerie a sklady ropy. Od začátku roku 2024 ukrajinská bezpilotní letadla provedla více než deset takových útoků.

Rusko zasáhlo v posledních týdnech na Ukrajině 80 procent tepelných elektráren a polovinu vodních elektráren, šlo přitom o nejhorší takové útoky od začátku války. Oznámil to v pondělí ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, uvedl server The Guardian.

Moskva podniká od konce března téměř denně útoky na ukrajinskou energetickou síť. V severovýchodním městě Charkov způsobuje velké výpadky elektřiny.

“Útočili na 80 procent tepelných elektráren. Na více než polovinu vodních elektráren a na velké množství transformen,” řekl Haluščenko novinářům v Kyjevě. Podle jeho slov je to největší útok na energetický sektor Ukrajiny od začátku války.

Před invazí Ruska byla výroba elektřiny na Ukrajině rovnoměrně rozložena mezi uhlí, zemní plyn a jádro, menší procento se vyrábělo ve vodních elektrárnách.

Největší ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží je pod ruskou kontrolou téměř od začátku války.

Haluščenko řekl, že “rozsah a následky těchto útoků jsou mnohem větší” než po předchozích útocích během zimy z let 2022 a 2023, kdy miliony lidí trpěly v mrazivých teplotách bez elektřiny a vytápění.

“Vidíme, že Rusko změnilo zbraně,” uvedl ministr. Upřesnil, že nyní Rusové používají výbušné drony íránské výroby a rakety, které způsobují větší škodu na jeden útok.