Agresivní sršně v Česku: Jejich šíření pomůže mírná zima? Ideální je pro ně západ Čech, říká expert

Na Rokycansku byly v pátek objeveny sršně asijské. Jedinci byli odchyceni a zlikvidováni, je to ale další výskyt tohoto agresivního invazivního hmyzu, který se u nás objevil teprve vloni na podzim. O nálezu informoval entomolog Jan Walter ze Západočeské univerzity v Plzni na konferenci pořádané Pracovní společností nástavkových včelařů, kde také prozradil, že právě západní Čechy se pro sršeň asijskou zdají být z celé republiky nejlepší. Jiří Skuhrovec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby konstatoval, že mírná zima může šíření podobných druhů pomoci.

Sršeň asijská je druh sršně původem z jihovýchodní Asie, který se před 20 lety dostal v zásilce do Francie. V západní Evropě se zabydlel, což je problém, protože evropská příroda není na tento hmyz zvyklá. Zatímco v Asii je sršeň asijská drobný „otloukánek“, kterého loví její výrazně větší sršeň mandarínská, u nás přirozeného nepřítele nemá.

Sršeň asijská je naopak v Evropě agresor, který loví včely medonosné. Jsou pro ni lahůdkou a podniká vůči nim útočné nálety. Podle Heleny Prokové ze Střední odborné školy Pod Bánošom v Banské Bystrici dokáže jedna kolonie sršně asijské zlikvidovat až 90 tisíc včel medonosných. Nebo přepočítáno na jedince – podle Martina Pijáčka z Národní referenční laboratoře pro zdraví včel při Státním veterinárním ústavu jedna sršeň asijská dokáže za den zabít 30 včel medonosných.

>

Obří sršně v USA, menší „bratři“ u českých hranic. Můžou se k nám dostat, říká odborník

„Má takový specifický způsob lovu (…) oběť chytne za křídlo, odstraní nestravitelné části jako hlavu a končetiny,“ popisuje Pijáček, jak sršeň asijská útočí. K úlu prostě přiletí a pak číhá, načež k rozsápání oběti, kterou vyčmuchá pomocí vůně nektaru a pylu, použije hrudní svalstvo. Výsledkem je, že například na východě Francie v roce 2010 sršeň asijská zničila 30 procent tamních včelstev.

500 královen ve vývinu v Plzni

Odborníci dlouhodobě varovali, že je jen otázkou času, než se tento hmyz dostane do Česka. Postupně se totiž šířil z Francie dál na východ a na sever, a když se objevil i v Německu a Maďarsku, tak bylo Česko de facto v pořadí.

První potvrzený nález u nás proběhl v říjnu loňského roku v Plzni. Jak podotkl Walter, který byl k prozkoumání hnízda přizván, kolonie tam musela být minimálně od jara. Dokonce si zdejší sršeň asijskou vyfotil místní včelař, avšak nikde to nenahlásil. Nakonec na ně upozornila jiná osoba, která kontaktovala příslušné úřady.

Podle Waltera nebylo jednoduché hnízdo najít. Nejdříve museli odchytit dělnice, které si sedly na břečťan. „Hodinu a půl zhruba jsme je chytali entomologickou síťkou. Pak je kolega nakrmil medem,“ popisuje entomolog, jak akce probíhala. Nakrmené dělnice zpátky vypustili a sledovali, kam letí. Když jim unikla, vypustili další.

Nakonec se takto podařilo zjistit, kde mají hnízdo, které hasiči odstranili. Nezlikvidovali ho ale úplně, vědci jej chtěli prozkoumat. „V tom hnízdě se vyvíjelo 500 královen,“ líčí entomolog s tím, že uvnitř bylo 35 stupňů Celsia. „Ty sršně si to dokážou pěkně vyhřát,“ říká Walter. Pouhá jedna královna stačí pro vznik celé další kolonie.

Podrobili také nalezené sršně analýze, aby zjistili, že jsou příslušníky genetické linie, která se vyskytuje po celé Evropě. Zřejmě tak tito sršni přišli v zásilce ze západní Evropy. A to je případ i dalších sršní asijských, které byly objeveny minulý týden na Rokycansku – zaměstnanci firmy Monteferro Hrádek je našli v kamionech, které přijely z Francie. Hmyz byl odchycen a podle Waltera další rozšíření nehrozí.

>

Mýty nejen o sršním bodnutí: Jak je to se silou jedu a bolestí?

Mýty nejen o sršním bodnutí: Jak je to se silou jedu a bolestí?

Jestli se sršeň asijská v Česku zabydlí trvale, je podle expertů ještě pořád otázka. „Západní Čechy se ukazují klimaticky nejpříznivěji,“ hodnotí Walter, kde je největší pravděpodobnost, že by k tomu mohlo dojít. „Uvidíme tento rok, zda se nám podařilo sršně zlikvidovat, nebo se nám tu zabydlel,“ mluví podobně Proková. Rychlá likvidace hnízd je nejúčinnější způsob, jak s těmito tvory bojovat. Absence „pořádné“ zimy ovšem nahrává spíše jejich šíření. „Teplé počasí je problém, které způsobuje, že některé nepůvodní druhy se u nás mohou snáze etablovat,“ Skuhrovec.

Utíkejte a kryjte si obličej

A co sršeň asijská a lidi? „Hrozbou je, když se k hnízdu přiblížíme. Tento druh hmyzu je poměrně agresivní a útočí ve velkém počtu,“ říká Proková a dodává, že agresivita trvá 30 minut i více. Václav Novák z Pracovní společnosti nástavkových včelařů ale upozorňuje, že bez důvodu sršeň asijská na lidi neútočí. Jen když budeme příliš blízko hnízda a jedinci se budou cítit ohrožení.

Když už sršeň asijská zaútočí, pak je na řadě útěk. Běžte alespoň deset metrů a kryjte si obličej, jelikož tento hmyz vylučuje tekutinu, která je směsí jedu a moči. Přikrčení nepomáhá. Při likvidaci hnízd je třeba mít speciální ochranné obleky, ale nepouštějte se do ní sami. Pokud hnízdo, které obvykle bývá velké (to v Plzni mělo skoro 80 centimetrů) uvidíte, volejte hasiče.

Sršeň asijskou poznáte tak, že je menší než sršeň obecná. Má skoro celé tělo černé, jen nohy má výrazně žluté. Pokud ji uvidíte, expertům velmi pomůže, pokud ji vyfotíte a zapíšete si, kde se nacházela.

Kam se obrátit

• Našli jste hnízdo sršně asijské nebo vás tento hmyz jinak ohrožuje? Kontaktuje hasiče na čísle 150 nebo 112.
• Viděli jste ve volné přírodě jedince sršně asijské? Oznamte to na email [email protected] (spravuje ho státní úřad AOPK ČR, který se invazivními druhy zabývá). Přiložte fotografii a polohu.
• Můžete sršeň asijskou nahlásit i přes mobilní aplikaci Nahlas sršeň, která je zdarma ke stažení.