Italové: Nová Alfa Romeo Milano se nesmí vyrábět v Polsku. Je to nelegální, křičí ministr

Alfa Romeo Milano

Pyšná milánská značka ztrácí v boji o přežití vlastní identitu. Navenek hezky vypadající novinka automobilky nazvaná Milano opustila posvátnou italskou půdu a spolu s koncernovými sourozenci ze Stellantisu se bude vyrábět v Polsku. Pobouření, které to vyvolalo mezi běžnými Italy i členy tamní vlády, je neslýchané.

Alfa Romeo představila minulý týden v Miláně svůj nový kompaktní crossover Milano. Auto, které sdílí „vnitřnosti“ s jinými vozy z koncernu Stellantis (jde třeba o Jeep Avenger či o nový Fiat 600) se bude vyrábět v Polsku. Italské vládní kruhy jsou ale jiného názoru. „Vůz se jménem Milano nelze vyrábět v Polsku,“ řekl agentuře Reuters italský ministr průmyslu Adolfo Urso.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Alfa Romeo Giulia je automobilový dinosaurus, kterého nutně potřebujete mít

„Podle (italského) zákona není možné výrobky popisovat údaji, které uvádějí spotřebitele v omyl. To znamená, že auto s názvem Milano musí být vyrobeno v Itálii. Jinak poskytuje zavádějící údaj, který italský zákon nepovoluje,” dodal.

Polsko je levnější

Podle agentury Reuters byla příslušná legislativa zavedena už v roce 2003 a zaručuje například to, že sýr parmazán pocházející z okolí severoitalské Parmy smí ve svém názvu obsahovat označení „parmigiano“ pouze v případě, že byl vyroben v Itálii.

Milano má být prvním vozidlem značky Alfa Romeo v historii vyráběným mimo vlast, což je pro mnohé silná káva. Generální ředitel koncernu Stellantis Carlos Tavares, do kterého Alfa patří, nicméně jasně vysvětlil důvody. Pokud by se totiž Milano, které se dodává v plně elektrické i hybridní podobě, vyrábělo doma, stálo by podle generálního ředitele o 10 000 eur více.

Italská premiérka Giorgia Meloniová však nesouhlasí. „Pokud chcete prodávat auto, které propagujete jako italský klenot, pak se toto auto musí vyrábět v Itálii,” řekla už v lednu předsedkyně vlády.

Případ značky v nesnázích

Abychom pochopili, co se vlastně s jednou z nejslavnějších značek historie aktuálně děje, je nezbytné lehce zabrousit do minulosti. Jméno firmy spojuje názvy A.L.F.A. (Anonima Lombarda Fabbrica Automobili) a konstruktéra Nicoly Romea, který v podniku nejprve koupil podíl a osm let po založení jej v roce 1918 celý převzal.

Rudé závodní vozy Alfa Romeo byly ve 30. letech v mozolovitých dlaních „Létajícího Mantovana“ Tazia Nuvolariho symbolem vzdoru proti nadvládě německých „nestvůr“ ze stájí Auto Union a Mercedes-Benz.

O dekádu později se od milánské značky odrodil jakýsi Enzo Ferrari, který si založil vlastní dílničku. Až zhruba do poloviny 70. let vyráběla Alfa automobily na technické a kvalitativní úrovni vozů BMW či Volvo. Se snahou o racionalizaci výroby se ovšem v následujících dvou dekádách cosi pokazilo. Kvalita výroby rapidně poklesla a pyšná automobilka se zřítila do ztráty a nakonec i tuctového lůna koncernu Fiat.

Nahoru se začala šplhat až s kvalitativně notně vylepšenými modely Giulia a Stelvio, které měly vlastní motor a pohon všech či zadních kol. Jenže emisní diktát je spolu s unifikačními procesy uvnitř koncernu Stellantis (ten před pár lety pohltil mateřský Fiat) neúprosný, a obě poslední klasické Alfy tak v dohledné době zamíří do důchodu. Zbydou nová elektrická či hybridní SUV stavěná na koncernových základech, tedy s technickými útrobami shodnými s vozy Citroën, DS, Fiat, Peugeot, Jeep, Opel a dalšími značkami ze stáje Stellantis.