Sex ve středověku: Církev určovala přísná pravidla, pro nás dnes nepochopitelná

Církevní hodnostář

O intimnostech se dnes mluví naprosto otevřeně a neexistují v tomto směru téměř žádná tabu. O tom se lidem ve středověku ale mohlo jen zdát. Zkušenosti sbírali pouze pánové, ženy vstupovaly do manželství neposkvrněné a často také bez jakýchkoliv informací o tom, co je čeká. Církev byla v tomto ohledu velice přísná a hříšníky tvrdě trestala.

Zjednodušeně řečeno, sex byl ve středověku považován za legální jedině tehdy, pokud šlo o sezdaný pár. Nebyla by to ale církev, aby postelové hrátky ještě víc nezkomplikovala. Pokud se totiž dodržovala její pravidla, nebyl sex možný až 250 dní v roce. Nařízení zněla jasně. Sex se nesměl provozovat, byla-li žena těhotná, kojící nebo menstruovala. Během týdne nesmělo ke spojení docházet ve čtvrtek, v pátek, v sobotu ani v neděli, ale také během před a během Vánoc. Toto období trvalo více než 35 dní. Dalších 47 – 62 dní zabírala postní doba a 46 – 60 dní svátky Letnic. Zákaz se vztahoval i na některé další svátky, a tak bylo pro běžný manželský pár celkem komplikované trefit se do těch několika málo možností.

U výběru církví schváleného termínu to ale nekončilo. Bylo přísně zakázáno, aby se sex někomu líbil, a tak probíhal bez polibků a mazlení, dovolena byla pouze misionářská poloha. Například pozice na pejska byla tehdy považována za naprostou zvrhlost. Protože si milování nesměl nikdo užívat, mělo trvat co nejkratší dobu. O hrátkách, jako je masturbace nebo orální či anální sex nemohla být řeč, tyto praktiky byly považovány za sodomii. Sex byl zkrátka určen jen a pouze k plození dětí, vše kolem bylo nemorální a trestně postižitelné.

Muži mohli v intimním životě ve středověku vše, ženy nic  

Muži měli v sexuální oblasti velké úlevy a výhody. Slasti a strasti sexu mohli poznat ještě před manželstvím, dokonce to bylo přímo vyžadováno, aby do svazku vstupovali zkušení. Jejich otcové nebo strýcové je proto většinou brali do vykřičených domů, kde je prostitutky zaučily do tajů milování. Doma pak ale samozřejmě musel sex probíhat podle pravidel církve, nebylo proto divu, že se muži pro to pravé potěšení i nadále uchylovali ke konkubínám či milenkám. Často také před sňatkem vyráželi na dlouhé mládenecké cesty po Evropě, za prvé aby navázali kontakty u svých příbuzných a známých, a za druhé aby se vyřádili po milostné stránce a do manželství vstupovali klidní.

Ženy oproti tomu nemohly vůbec nic, jen čekat, koho jim rodina určí za manžela. Po dívkách se požadovalo, aby do manželství vstupovaly panensky čisté, a pokud se jednalo o členky výše postavené šlechty, nebylo to rozhodně nic příjemného. Často se totiž musely podrobit prohlídce, u níž bylo přítomno více lidí, aby se dokázalo, zda jsou skutečně panny. Šlo-li o samotný královský pár, jejich prvnímu novomanželskému milování většinou také někdo přihlížel, buď to byli kněží, nebo tchyně nevěsty. A zatímco muži si i během manželství užívali bokem, ženy tuto možnost neměly, protože u nich hrozilo otěhotnění.

Lidé se intimnosti učili všelijak  

Šlechta a bohatí lidé měli výhodu, že měli prostředky na to, aby poslali své syny na zaučenou do nevěstinců. U poddaných a nevolníků však systém fungoval trochu jinak. Rodiny mnohdy bydlely v malých chalupách, kde se veškeré dění odehrávalo v hlavní světnici s roztopenou pecí. Zde se také spalo, děti na peci a dospělí na lavicích nebo postelích. Děti tak bývaly svědky sexu svých rodičů a často to byl také jediný způsob, jak něco okoukat. Mezi rolníky a lidmi na podobné úrovni se o sexu vůbec nemluvilo, většinou byli negramotní a na nějaké vzdělávání neměli čas. Záleželo proto na rodičích, zda budou na své děti brát ohledy a počkají, až večer usnou, nebo se budou „manželským povinnostem“ oddávat zcela bezohledně před nimi.

Církev ale nebyla všemocná a lidé si vždy našli cestičku, jak její přikázání obejít. O tom, že sex byl pro mnohé lidi ve středověku také potěšením, vášní a zálibou, svědčí dochované obrazy, karikatury i většinou anonymní povídky. I naši předkové si tedy sex dokázali užít!

Související články