Bez bezpečnosti je všechno k ničemu prohlásil Scholz. Vysvětlil, proč je Rusko i přes obrovské ztráty aktivní

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval partnery z EU, aby v zájmu vlastní bezpečnosti zintenzivnili finanční pomoc Ukrajině v jejím boji proti agresi Ruska. Německo letos téměř zdvojnásobilo vojenskou pomoc na více než sedm miliard eur, přičemž závazky na příští roky představují šest miliard eur, uvedl Scholz v sobotu během svého vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Kanceláře by přivítal, kdyby byla podobná rozhodnutí přijímána ve všech hlavních městech EU. “My Evropané musíme věnovat mnohem větší pozornost naší vlastní bezpečnosti – nyní i v budoucnosti,” konstatoval Scholz s tím, že podpora Berlína Kyjevu je “široká a rozsáhlá, ale především je dlouhodobá”.

Stejně jako v jiných zemích i v Německu se ozývají kritické hlasy, které se ptají, zda by se tyto peníze neměly utratit pro jiné účely. Moskva takové pochybnosti podle Scholze podněcuje cílenými dezinformačními kampaněmi a propagandou na sociálních sítích.

” Peníze, které nyní a v budoucnosti utratíme na naši bezpečnost, chybí jinde. Cítíme to,” připustil Scholz. “Ale také říkám: Bez bezpečnosti je všechno ostatní k ničemu.”

Scholz také řekl, že Rusko na Ukrajině ” nedosáhlo žádný ze svých válečných cílů” . Přes obrovské ztráty jsou však značné části ruských ozbrojených sil stále intaktní. ” Rusko dlouhá léta připravovalo svou armádu na tuto válku a vyvinulo nové, nebezpečné zbraňové systémy na všech úrovních. Ruská ekonomika dlouhodobě funguje ve válečném režimu,” řekl Scholz.

Varoval také před oslabením kolektivní obrany v NATO. Jakákoli relativizace tohoto principu bude podle něj “přínosem jen pro ty, kteří nás – jako Putin – chtějí oslabit” . Zjevně tím reagoval na vyjádření bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v předvolební kampani prohlásil, že v případě útoku Ruska nepřijdou USA na pomoc spojencům s nízkými výdaji na obranu.

Po svém projevu se Scholz mimo jiné setkal s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Oba politiky vyzval k rychlému uzavření mírových jednání mezi oběma zeměmi. Přivítal jejich závazek vyřešit stávající názorové rozdíly a otevřené otázky výlučně mírovými prostředky a bez použití síly, uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Pašinjan a Alijev původně slíbili, že podepíší mírovou smlouvu do konce roku 2023. V rozhovorech pod mezinárodním zprostředkováním však zatím nedošlo k žádnému průlomu.

Arménie a Ázerbájdžán se spoří o oblast Náhorního Karabachu, která podle mezinárodního práva patří Ázerbájdžánu, ale obývali ji převážně Arméni. Většina z nich však odtud utekla poté, co Ázerbájdžán dostal Náhorní Karabach v září loňského roku zcela pod svou kontrolu v rámci rozsáhlé ofenzívy.