Nejmenší známá hvězda oběhne svého partnera za pouhých dvacet minut

Čínští astronomové objevili hvězdnou soustavu, která zahrnuje hned dva rekordy | Jde o dvojhvězdu, jejíž součástí je objekt, který lze označit za nejmenší známou hvězdu | A tento objekt navíc oběhne svého hvězdného partnera za 20,5 minut

Nejmenší známá hvězda oběhne svého partnera za pouhých dvacet minut

Čínským astronomům se povedl pozoruhodný objev. S pomocí teleskopu Tsinghua University-Ma Huateng Telescope for Survey (TMTS) v Pekingu objevili hvězdnou soustavu, která zahrnuje hned dva rekordy.

Jde o dvojhvězdu, jejíž součástí je objekt, který lze označit za nejmenší známou hvězdu. A tento objekt oběhne svého hvězdného partnera za 20,5 minut, což je nejkratší doba u známých dvojhvězd.

Parametry rekordní soustavy následně potvrdila pozorování teleskopu Keck I na Havajských ostrovech a teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC), který pracuje na Kanárských ostrovech.

Dotyčná dvojhvězda nese označení TMTS J0526 a nachází se ve vzdálenosti asi 2 760 světelných let od Sluneční soustavy. J0526B je horký podtrpaslík, jehož průměr je jenom sedmkrát větší než průměr Země. Je tedy menší než Saturn a větší Neptun. Je to hvězda s nejmenšími rozměry jakou jsme doposud objevili, i když samozřejmě záleží na tom, jak si hvězdu definujeme.

Tento podtrpaslík je sice velmi malý, ale zároveň je nesmírně těžký. Jeho hmotnost podle dostupných informací odpovídá asi 350 Jupiterům, tedy zhruba třetině naše Slunce.

Jeho hvězdným partnerem je J0526A, bílý trpaslík o hmotnosti asi 74 procent Slunce, bohatý na uhlík a kyslík. Podle očekávání je ve skutečnosti menší než podtrpaslík, ale bílí trpaslíci se obvykle mezi hvězdy nepočítají.

Hvězdná žvýkačka

U nás málo známý teleskop TMTS zahájil pozorování vesmíru v roce 2020 a ke konci roku 2023 prostudoval asi 27 milionů hvězd. Byla mezi nimi řada dvojhvězdných systémů s krátkou oběžnou periodou, ale TMTS J0526 je v tomto směru se svými 20,5 minutami rekordní.

Pozorování naznačují, že nesmírné gravitační síly deformují většího, ale lehčího podtrpaslíka při každém z jeho velmi krátkých oběhu. Je jako hvězdná žvýkačka. Tyto změny tvaru ovlivňují jeho jasnost, což lze detekovat teleskopem.

Budoucí vesmírné gravitační observatoře, jako například připravovaná evropská LISA (Laser Interferometer Space Antenna), by rovněž mohly zachytit gravitační vlny, které tato extrémní soustava vysílá do okolního vesmíru.

Zdroj:

IFL Science

Přečtěte si také: