Putin pohrozil NATO jadernými zbraněmi a zaštítil se podporou občanů

Vladimir Putin

Putin zdůraznil, že role ruských občanů, jednota a oddanost v této “spravedlivé bitvě” jsou klíčové, zatímco vzpomněl na ty, kteří zemřeli v této “speciální vojenské operaci”. Ruský prezident také vyjádřil snahu ukončit konflikt v Donbasu a Novorusku.

Upozornil na získané zkušenosti a rostoucí počet kompetentních velitelů v ruské armádě během invaze.

Putin také varoval před tragickými důsledky případného zásahu NATO na Ukrajině a reagoval na vyjádření prezidenta Macrona týkající se možné podpory Ukrajiny. Zároveň zdůraznil potenciál ruské armády a obviňoval Západ z vyvolávání rizika jaderného konfliktu.

Kritizoval kroky Spojených států a jejich spojenců, které podle něj vedly k demontáži bezpečnostního systému v Evropě, a vyzval k novému systému bezpečnosti pro Eurasii. Zároveň odmítl tvrzení o ruských útocích na Západ a zdůraznil, že Rusko posiluje své hranice kvůli hrozbě rozšíření NATO.

Putin rovněž připomněl desáté výročí anexe Krymu a potvrdil odhodlání Ruska budovat demokratické instituce a bránit svou suverenitu.

Tento projev byl Putinovým 19. vystoupením o stavu země a zahrnoval také společenská a ekonomická témata. V minulém projevu oznámil pozastavení účasti Ruska na smlouvě o jaderném odzbrojení New START, ale v roce 2022, kdy ruské jednotky vpadly na Ukrajinu, projev vynechal.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na nedávné zprávy, které naznačují, že některé západní země uvažují o nasazení svých vojáků na Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi již přes dva roky.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg však agentuře AP sdělil, že Severoatlantická aliance nepředpokládá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu. Podle Peskova by v případě, že by vojáci členských zemí NATO bojovali na Ukrajině, nebyl konflikt mezi Moskvou a NATO pouze pravděpodobný, ale nevyhnutelný.

Stoltenberg zdůraznil, že NATO poskytuje Ukrajině významnou podporu, což činí již od roku 2014 a zesílilo se to po plnohodnotné invazi. Nicméně vyslání bojových jednotek na Ukrajinu není součástí plánů aliance.

Slovenský premiér Robert Fico zmínil možnost uzavření bilaterálních dohod o vyslání vojáků na Ukrajinu několika zeměmi NATO a Evropské unie, ale neposkytl další podrobnosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že vyslání západních vojáků na Ukrajinu by nemělo být vyloučeno, ale zdůraznil nedostatek shody v této otázce. Premiér Petr Fiala z České republiky uvedl, že Česko nepřipravuje nasazení svých vojáků na Ukrajině, a stejně tak se vyjádřila i Budapešť.

Stoltenberg podotkl, že NATO má právo podpořit Ukrajinu v jejím právu na sebeobranu proti ruské agresi. Severoatlantická aliance poskytuje Ukrajině převážně pomoc a vybavení, nikoli však bojové jednotky. Některé členské země NATO Kyjevu poskytují zbraně a munici, jak v rámci bilaterálních dohod, tak skupinově.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevylučuje možnost nasazení pozemních jednotek své země na Ukrajině.. Uvedl to na konferenci o podpoře Ukrajiny, kterou večer v pondělí hostil v Paříži. Odmítl ale přiblížit, které státy nasazení svých vojáků zvažují.

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.

Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.

“Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě,” prohlásil Macron. “Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek,” dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.

Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.