Další europoslankyně sloužila Kremlu. Dřív byli podezřelí i čeští komunisté

Lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková měla současně s výkonem mandátu dvacet let spolupracovat s ruskou FSB. Na konci ledna přišel s tímto zjištěním investigativní deník Insider. Europoslanci v reakci na to vydali na začátku února usnesení o tzv. Russiagate, tedy obvinění z ruského vměšování do demokratických procesů Evropské unie. Ždanoková ale není první a zřejmě ani poslední europoslankyní podezřelou ze služeb cizí mocnosti.

Pro Lotyše, ale i řadu europoslanců to nebylo žádné překvapení. Tatjana Ždanoková, která je europoslankyní dvacátým rokem s přestávkou v délce jediného roku, jednala v souladu s ruskými zájmy opakovaně.

V roce 2014 podpořila nelegální ruskou anexi Krymu, účastnila se falešného krymského referenda jako pozorovatelka a její strana Lotyšský ruský svaz uspořádal dokonce v Rize pochod na podporu anexe Krymu. V únoru 2022 byla jednou z třinácti europoslanců, kteří nehlasovali pro odsouzení ruské agrese na Ukrajině.

V Nejvyšším sovětu

Její politická kariéra a příchylnost k Rusku trvá však mnohem déle, připomíná lotyšský novinář Māris Antonevičs v deníku Latvijas Avize.

„V roce 1990 byla zvolena do Nejvyššího sovětu Lotyšské SSR, kde se spolu s dalšími členy frakce Līdztiesība (Rovnost) pokoušela sabotovat snahy o nezávislost Lotyšska, které podporovala většina poslanců Lotyšské lidové fronty. Po neúspěšném puči v Moskvě v srpnu 1991 Sovětský svaz přestal existovat. Ždanoková tehdy při odchodu z budovy Ústředního výboru Komunistické strany Lotyšska v Rize před televizními kamerami sebevědomě vykřikla rusky: Vrátíme se!“ popisuje Antonevičs.

V 90. letech se Ždanoková v Lotyšsku nemohla účastnit celostátních voleb kvůli zákonným omezením pro bývalé čekisty a ty, kteří aktivně vystupovali proti nezávislosti Lotyšska v roce 1991. Vše se změnilo v roce 2004, kdy Lotyšsko vstoupilo do Evropské unie a lotyšský parlament těsnou většinou rozhodl, že se tato omezení nebudou vztahovat na volby do Evropského parlamentu. V témže roce se Ždanoková stala poslankyní Evropského parlamentu, připomíná dále novinář.

Hlavním Ždanokové úkolem se stalo tlumočit vzkazy Ruska do Bruselu nebo Štrasburku, zatímco v Lotyšsku její strana, později přejmenovaná na Latvijas Krievu savienība (Lotyšský ruský svaz), postupně ztrácela ruské hlasy ve prospěch Saskaņy (Harmonie) vedené Nilsem Ušakovsem, pozdějším starostou Rigy.

Aktivity Tatjany Ždanokové se často překrývaly s aktivitami Ruska. Novinář Māris Antonevič líčí jako příklad sjezd její strany v roce 2007:

„Akci osobně navštívil poslanec ruské Státní dumy Konstantin Zatulin, který se z pódia veřejně vyznal ze své lásky k Ždanokové. Své blahopřání zaslal starosta Moskvy Jurij Lužkov a zvláštní videopozdrav předseda Rady federace Sergej Mironov. Jedním z hlavních témat sjezdu byly tehdejší nepokoje v estonském Tallinnu, tzv. bronzová noc (která je nyní považována za první rozsáhlou ruskou hybridní operaci zasahující do politiky jiné země). Na sjezd zavítali i přímo hlavní organizátoři tallinnských nepokojů, sdruženi ve skupině ,Noční hlídka‘ (rusky ,Ночной дозор‘ –podle názvu tehdy v Rusku populárního filmu). V Estonsku roste nacismus, prohlásil jeden z nich a jako důkaz ukázal leták vydaný v den Hitlerových narozenin. Vezmu ho do Štrasburku, slíbila tehdy Tatjana Ždanoková s úsměvem.“

V roce 2012 se Ždanoková snažila sbírat podpisy za to, aby se ruština stala úředním jazykem Evropské unie.

„Další pro Rusko prospěšnou aktivitou byla Ždanokové cesta do Sýrie v roce 2016, kde vyjádřila podporu diktátorovi Bašáru Asadovi. To se shodovalo s Putinovým rozhodnutím aktivně se zapojit do syrského konfliktu a sloužit jako Asadův nejbližší mezinárodní spojenec. V letech 2014-–2022 Ždanoková démonizovala Ukrajinu i Lotyšsko, šířila dezinformace a označovala je za nacisty a antisemity,“ vyjmenovává Māris Antonevič.

Na konferenci v Evropském parlamentu v roce 2019 přirovnala Ždanoková situaci Rusů a rusky mluvících v Lotyšsku k Židům před druhou světovou válkou, připomíná novinář.

Kompromisy zacházejí příliš daleko

Tatjana Ždanoková byla členkou europarlamentní frakce Zelení/EFA. Skupina ji vyloučila až před dvěma lety poté, co odmítla hlasovat pro odsouzení ruské agrese na Ukrajině.

„Vnímám to jako jedno ze svých selhání, že jsem nebyla schopna přesvědčit Zelené a částečně i kolegy z EFA, že je (členství Ždanokové) neslučitelné s našimi hodnotami,“ řekla médiím bývalá europoslankyně Rebecca Harmsová, která byla šéfkou frakce v letech 2010 až 2016.

„V Evropském parlamentu je obecným problémem, že se každá skupina po volbách snaží být silnější a bohatší. Je tu spousta samostatných hráčů, malých stran nebo jednotlivých kandidátů, kteří se dostanou do Evropského parlamentu, a každá frakce se snaží z těchto nezávislých dostat co nejvíce, aby získala více peněz a více řečnického času,“ popsala Harmsová pro velšský deník Nation.cymru.

„V Evropském parlamentu jde o moc, bohatství a vliv. Kompromisy, které za tím stojí, často zacházejí z mého pohledu příliš daleko. Nejen v tomto případě.“

Lotyšská europoslankyně bude vyšetřována v Lotyšsku teprve nyní. Až do roku 2016 lotyšská legislativa nestanovila trestní odpovědnost za napomáhání cizímu státu nebo zahraniční organizaci, která podniká kroky proti Lotyšské republice.

Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského nemohl dosud účinně zasáhnout ani samotný europarlament. „My jsme na tento problém upozorňovali už několikrát. Ale pokud nemáme přímo důkaz, je to nepostižitelné. Teď se o tom alespoň už více mluví a začíná být jasné, že je zde i riziko ztráty kredibility Evropského parlamentu,“ řekl webu HlídacíPes.org.

Další na řadě

Na vliv Ruska uvnitř Evropského parlamentu upozorňuje již delší dobu také lotyšská europoslankyně Sandra Kalnietová, připomíná Zdechovský.

„V minulosti se v této souvislosti mluvilo i o českých europoslancích za KSČM, zejména Kohlíčkovi a Ransdorfovi. Ti zde pořádali akce různých ruských think-tanků a také tzv. panslovanská setkání. Švédští komunisté jsou zase známí tím, že vodili do europarlamentu prominenty z Číny. Španělští levicoví europoslanci sem zvou kubánské agenty,“ vyjmenovává.

Ždanoková byla podle něj známa tím, že především v předchozích obdobích často zamlouvala místnosti v europarlamentu a pořádala zde setkání různých proruských skupin, například semináře, na kterých se scházely i desítky lidí, kteří byli napojeni například na ruskou ambasádu.

„Hodně aktivní byli především její asistenti a poradci,“ podotýká Zdechovský.

Právě lidem kolem samotných europoslanců by se měla věnovat také mnohem větší pozornost, myslí si český europoslanec a připomíná kauzu Katargate:

„Já jsem vyjednával řadu rezolucí s Antoniem Panzerim, hlavní postavou Katargate. Ten měl s sebou při těchto jednáních vždy Eldara Mamedova, což byl poradce strany S&D ve věci urgentních rezolucí. A ten vždy zamítal veškeré pozměňovací návrhy, které by šly proti Rusku, Azerbajdžánu nebo Iránu.“

„Mamedov si tzv. pokryl europoslance, kteří vyjednávali lidskoprávní rezoluce. Měl vždy skvěle připravenou argumentaci, pracoval v podstatě jen na tomto jednom tématu. Byl velmi obratný v manipulaci a přes sekretariáty europoslanců dokázal získat pro své návrhy většinu. Takže to probíhalo tak, že naše pozměňovací návrhy zablokovali komunisté, socialisté, Zelení i liberálové,“ popsal Zdechovský.

Stáž Peskovovy dcery

Pokud se prokáže, že Tatjana Ždanoková byla ruskou agentkou, nebude první odsouzenou europoslankyní na ruskou špionáž.

V roce 2015 zbavil Evropský parlament imunity pro stejné podezření krajně pravicového maďarského poslance Bélu Kovácse ze strany Jobbik. V roce 2017 byl obviněn ze špehování institucí Evropské unie ve prospěch Ruska a v září 2022 mu maďarský nejvyšší soud uložil pětiletý nepodmíněný trest.

Kovács ale nyní údajně pobývá v Rusku. V červnu 2023 na něj byl vydán evropský a mezinárodní zatykač.

Europoslanci jsou přesvědčeni, že ani v současné době není Tatjana Ždanoková ojedinělým případem. „Existují další europoslanci vědomě sloužící ruským zájmům,“ píší Sandra Kalniete, Roberts Zīle a Ivars Ijabs v dopise, z nějž citoval web Politico.

Přestože případ Ždanokové nebyl první ani nijak zvlášť překvapivý, pro Evropský parlament mohl sehrát roli pověstné poslední kapky. Europoslanci přijali na začátku února rezoluci, v níž shrnuli dosavadní zjištění a volají po změně.

„Zvláštní výbor Parlamentu pro zahraniční vměšování do demokratických procesů v EU odhalil operace pod vedením Ruska a snahy o infiltraci, ovlivnění a zasahování do evropských demokracií a orgánů EU. Šíření dezinformací z Ruska prostřednictvím tradičních sdělovacích prostředků a platforem sociálních médií, hackerské útoky na volební kandidáty a kybernetické útoky vzrostly na bezprecedentní úroveň. Desítky vyšetřování prokázaly vazby mezi významnými aktivními nebo bývalými evropskými politickými a veřejnými činiteli a Kremlem,“ popisuje rezoluce.

Text zmiňuje i fakt, že někteří poslanci Evropského parlamentu již řadu let najímají a zaměstnávají ruské státní příslušníky, kteří podporují Putinův režim, jako stážisty, akreditované parlamentní asistenty a skupinové poradce a nepřestali s tím ani po začátku ruské útočné války proti Ukrajině.

V letech 2018 a 2019 pracovala jako stážistka u francouzského europoslance Aymerica Chaupraude také Elizaveta Peskovová, dcera mluvčího Vladimira Putina Dmitrije Peskova.

Posilte kontrarozvědku

Usnesení dále uvádí, že také zástupci skupiny katalánských separatistů ve Španělsku udržovali vztahy s osobnostmi blízkými Kremlu.

Europoslanci v textu odsoudili dezinformační kampaň odhalenou německým ministerstvem zahraničních věcí, údajně organizovanou Ruskem na platformě X, se záměrem manipulovat veřejné mínění v Německu.

A dále vyjádřili znepokojení nad viditelnou a přímou úlohou ruské diplomacie ve slovenském veřejném a politickém životě od parlamentních voleb v září 2023.

Evropský parlament nyní podle usnesení očekává, že Komise a Rada dodají balíček na obranu demokracie, aby urychleně přijaly opatření a uzavřely četné mezery v právních předpisech EU o financování politických stran, nalezly povinný regulační systém pro velké platformy a posílily kybernetickou obranu EU proti možným útokům o našem volebním systému.

Rezoluce naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby významně a trvale investovaly do posílení demokratické odolnosti a právního státu, a to i prostřednictvím opatření zaměřených na posílení kontrarozvědky EU, protože vyšetřování obvinění ze špionáže je v pravomoci členských států.

Zdůrazňuje také klíčovou úlohu investigativní žurnalistiky při odhalování pokusů o zahraniční vměšování a tajné činnosti a znovu vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily dostatečné a udržitelné financování investigativní žurnalistiky.