Češi vyhodí asi třetinu potravin. Čtyřčlenná rodina může ušetřit 14 tisíc ročně
Plýtvání jídlem je problém. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd České republiky (CVVM) si to myslí více než polovina Čechů. Jak jsme na tom s plýtváním potravinami a jak se mu vyvarovat, zjišťovala datová redakce Deníku.
Jak jsou na tom Češi s plýtváním potravinami a jak se mu vyvarovat? Deník získal překvapivá data.
Jedenáct kilo ovoce a zeleniny, sedm kilo pečiva nebo dvě a půl kila mléčných výrobků. Tolik podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně vyhodí do koše průměrný obyvatel Česka za rok. Dohromady pak jednotlivec vyplýtvá asi 36,4 kilogramu jídla ročně. Ještě víc vyhodí lidé bydlící na sídlištích, a to téměř 54 kilogramů. Sami Češi přitom odhadují, že vyhodí pouze dvanáct kilogramů potravin.
Skoro o polovinu víc jídla, než je průměr, vyhazují také lidé, kteří bydlí sami. Zužitkovat co nejvíce potravin se naopak snaží senioři ve věku nad 65 let. Téměř čtvrtina z nich uvádí, že nevyhazuje téměř nic. Podobně jsou na tom i domácnosti se špatnou životní úrovní. Nejméně potravin se vyplýtvá na jaře, nejvíce naopak v letních měsících.
Špatně se při plýtvání jídlem cítí víc než 60 procent Čechů. Největší motivací pro šetrné chování a zacházení s potravinami je podle CVVM úspora peněz. Dle výpočtu výzkumníků z Mendelovy univerzity průměrný člověk za rok 2023 vyhodil jídlo v hodnotě zhruba tří a půl tisíc korun. Rodina se dvěma dětmi tak mohla ušetřit i čtrnáct tisíc korun.
Podle koordinátorky projektů proti plýtvání Mendelovy univerzity v Brně Lucie Veselé lidé mohou svůj potravinový odpad snížit několika způsoby. „Klíčové je plánování nákupů a přesné dodržování seznamu potřebných surovin. Spotřebitelé by měli také pravidelně kontrolovat a správně uspořádat obsah svých lednic, aby mohli efektivně využít suroviny s blížícím se datem spotřeby,” komentovala výzkumnice. Dodala také, že je důležité potraviny v lednici řadit i podle teplotních zón.
Do kdy potraviny sníst
Podle CVVM spousta Čechů neví, kdy je opravdu nutné potraviny vyhodit. Pojmy “spotřebujte do” a “minimální trvanlivost” jsou totiž rozdílné. Výrobky s minimální trvanlivostí, například konzervy, těstoviny, rýže nebo sušenky, se nekazí tak rychle a lidé je mohou sníst i po uplynutí deklarované doby. Naopak masné či mléčné výrobky a další potraviny s pokynem “spotřebujte do” mohou při konzumaci po datu na obalu představovat riziko pro zdraví.
Zájem o záchranu nehezké zeleniny z obchodů je v Česku obrovský. Plná bedýnka vyjde třeba jen na dvacet korun:
Podle ředitelky organizace Zachraň jídlo Michaely Číhalíkové Strakové však ani po uplynutí doby “spotřebujte do” není potřebné potravinu automaticky vyhodit. „Například u jogurtů doporučuji použít před vyhozením své smyslové vjemy. Jogurt nejdříve otevřu, zkontroluji, očichám, ochutnám, a pokud zjistím, že je v pořádku, můžu ho sníst,” popsala postup. Masné výrobky a plody moře už by však i kvůli nemožnosti ochutnání po určené době nekonzumovala.
Snahu snížit potravinový odpad má i Organizace spojených národů. Ta se pokouší do roku 2030 globálně snížit plýtvání potravinami na osobu na polovinu oproti roku 2015. V Evropské unii připadalo v roce 2015 asi 173 kilo potravinového odpadu na člověka, za rok 2020 to bylo zhruba o 40 kilo méně. Z toho jsou za víc než polovinu odpadu zodpovědné domácnosti, v Česku jsou to dokonce tři čtvrtiny.