Ilustrační foto
Letos se očekává rekordní globální spotřeba uhlí, a to zejména kvůli vysoké poptávce v rozvíjejících se zemích, jako jsou Čína, Indie a Indonésie, informuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Poptávka po uhlí se v roce 2023 zvýší o 1,4 procenta, poprvé přesáhne hranici 8,5 miliardy tun. Odhaduje se, že v Indii vzroste poptávka o osm procent a v Číně o pět procent. Podle IEA je to způsobeno rostoucí poptávkou po elektřině a nedostatkem produkce vodních elektráren. V Evropské unii a ve Spojených státech však zpráva uvádí pokles spotřeby uhlí o přibližně 20 procent v roce 2023.
Předpokládá se, že spotřeba uhlí začne klesat až v roce 2026, a to díky výraznému rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů. Ty by měly pomoci snížit spotřebu o 2,3 procenta v následujících třech letech oproti roku 2023, i když neexistuje rozhodná politika prosazující čistou energii.
IEA však předpovídá, že celosvětová spotřeba uhlí zůstane v roce 2026 výrazně nad osmi miliardami tun. Chceme-li dosáhnout cílů stanovených pařížskou klimatickou dohodou, bude nutné využívání uhlí rapidněji klesat.
Prognóza IEA zdůrazňuje, že Čína bude hrát klíčovou roli v celosvětovém rozšíření obnovitelných zdrojů v následujících třech letech, což povede k poklesu poptávky po uhlí v roce 2024 a stabilizaci do roku 2026. Vzhledem k tomu, že Čína představuje polovinu světové spotřeby uhlí, bude vývoj v této zemi významně ovlivněn tempem přechodu k čisté energii, povětrnostními podmínkami a strukturálními změnami v čínské ekonomice.
Závazky přijaté na klimatickém summitu COP28 přitom slibují do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s energetikou, i když jen o 30 procent z potřebného množství, uvedla v neděli IEA.
K odklonu od fosilních paliv by mělo dojít spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem. Svět by tak měl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Země nestanovily konkrétní termín, kdy se která z nich stane uhlíkově neutrální, budou ale postupovat v závislosti na rozvojových potřebách a historické odpovědnosti za klimatické změny.
Text dohody byl zveřejněn ve středu ráno v 21stránkovém dokumentu a předseda COP28 Sultán Ahmad al-Džábir dohodu označil za historickou. Má za cíl omezit nárůst globální teploty pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím, jak bylo dojednáno v rámci klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.
Více než 100 zemí na summitu podpořilo hlubší návrh dohody, který žádal postupné vyřazení fosilních paliv. Názory účastníků jednání se ale rozcházely a zatímco některé státy žádaly postupné vyřazení fosilních paliv, jiné způsoby, jak pokračovat ve využívání ropy, zemního plynu a uhlí.
Závěrečné prohlášení summitu tak žádá “jen” odklon od fosilních paliv v procesu výroby energie, ponechává ale využívání zemního plynu jako zdroje energie a používání technologií pro zachytávání a skladování emisí CO2. Dohoda také obsahuje cíl ztrojnásobit do roku 2030 objem energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit energetickou účinnost.
I přesto, že tyto závazky představují pozitivní krok směrem k řešení emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru, nestačí k dosažení mezinárodních klimatických cílů, zejména cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, jak uvedla IEA ve své zprávě.
IEA zveřejnila hodnocení nezávazných slibů, které daly vlády, ropný a plynárenský průmysl na summitu v Dubaji ve Spojených arabských emirátech (SAE). Tyto závazky zahrnují ztrojnásobení podílu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030, stejně jako výrazné snížení emisí metanu.
Podle IEA se k závazku týkajícímu se obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti přihlásilo 130 zemí, včetně Číny, která je největším světovým producentem skleníkových plynů, Indie a hlavních vývozců energie, Saúdské Arábie a Ruska.
Čína se ve společném prohlášení se Spojenými státy, které tento závazek podepsaly, méně formálně zavázala k cíli ztrojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie po rozhovorech v Kalifornii před konferencí COP28. Peking se v minulosti váhal zavazovat k cílům v prohlášeních, která nebyla oficiálně přijata v rámci OSN.
Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila ambici udržet globální oteplování na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Co se týče metanu, přibližně 50 ropných a plynárenských společností slíbilo vynulovat emise do roku 2030.
News Related-
Z mostu na D1 se zřítil kamion. Vozidlo po pádu začalo hořet, řidič nehodu nepřežil
-
V solných ledovcích na planetě Merkur by se mohl nacházet život
-
Strava při kojení ovlivňuje zdraví a vývoj miminka. Zkuste náš vzorový jídelníček
-
Čína čelí epidemii zápalu plic u dětí. Úřady našly příčinu, o nový virus nejde
-
20 současných nejoblíbenějších dětských jmen: Nejsou tak neobvyklá, jak byste čekali
-
Jakou herní konzoli vybrat k Vánocům? Správná volba může ušetřit tisíce korun
-
Tomuto oblečení se raději vyhněte: Přidává kila navíc a opticky rozšiřuje
-
Počasí: V Česku spadne nový sníh, upozornili meteorologové
-
Pozadí vztahu Williama a Meghan: Od prvního setkání to měla Harryho žena spočítané
-
Mají nám zútulnit byt, přitom se jedná o časovanou bombu
-
Proč vám kokosová palma doma neporoste: důvody, které vám obchodníci neřekli
-
AI spojila luxusní kabelky a Lego. A my je chceme!
-
Argentina hledá 40 miliard na dolarizaci. Nový prezident brzy zamíří do USA
-
Uličník Bujnoch ze Saxany: Michal Hejný zemřel na nevyléčitelnou nemoc, předtím si splnil velký sen