Tvrdé záření masivních hvězd ovlivňuje planetární systémy

Astronomové studovali vznik planetárních systémů v ikonické hvězdné porodnici Mlhovině v Orionu | Zaměřili se na protoplanetární disk, který nese označení d203-506 | Tento systém ve stavu zrodu významně ovlivňují blízké masivní hvězdy, které mimo jiné vyzařují tvrdé daleké ultrafialové záření

Tvrdé záření masivních hvězd ovlivňuje planetární systémy

Planetární systémy tvoří hvězdy a jejich planety, tedy od pohledu masivní vesmírné objekty. Zároveň ale vznikají z molekulárních mračen, tedy z kosmického plynu a prachu, podstatně více zranitelného okolními vlivy. Mezi takové vlivy náleží i záření okolních hvězd, protože hvězdy typicky vznikají ve hvězdných porodnicích, kde k sousedním hvězdám nebývá daleko.

Olivier Berné z francouzské výzkumné agentury CNRS v Toulouse s početným týmem kolegů nedávno studoval vznik planetárních systémů v ikonické hvězdné porodnici Mlhovině v Orionu, s využitím pozorovacího výkonu Webbova teleskopu. Zaměřili se na protoplanetární disk, který nese označení d203-506.

Co způsobuje ultrafialové záření?

Dotyčný planetární systém je mladší než 1 milion let. Vědci zjistili, že tento systém ve stavu zrodu významně ovlivňují blízké masivní hvězdy, které mimo jiné vyzařují tvrdé daleké ultrafialové záření (FUV, Far ultraviolet). Jde o hvězdy, které jsou asi desetkrát hmotnější než Slunce, ale jejich záření je přitom asi stotisíckrát silnější.

Záření okolních hvězd může do jisté míry napomáhat tvorbě planet v planetárních systémech. Pokud ale přesáhne určitou mez, má takové záření zničující důsledky pro vznik planet.

Právě taková je situace v uvedeném planetárním disku d203-506. Devastující daleké ultrafialové záření blízkých hvězd zřejmě způsobí, že tam nevzniknou plynní obři, protože tam bude scházet potřebný materiál k jejich tvorbě.

Jde o to, že uvedené ultrafialové záření, které má ionizující účinky, způsobuje, že dochází k ionizaci a ohřátí kosmického plynu v protoplanetárním disku, čímž je tento plyn ztracen pro tvorbu planet. Berné a jeho kolegové spočítali, že plyn kvůli záření mizí v planetárním disku d203-506 rychleji, než by mohl vytvořit plynné obry.

Badatelé při výzkumu využili údaje Webbova teleskopu, které zkombinovali s pozorováními soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array) v chilské poušti Atacama. Data Webbova dalekohledu získaná při pozorování Mlhoviny v Orionu jsou velmi bohatá a nepochybně budou i nadále zdrojem zajímavých objevů.

Přečtěte si také: