„Přežil, ale byla bych radši, kdyby ne!“ psala Lucie (19) známým. Za pokus o vraždu expřítele dostala 12 let

Lucii G. (19), obžalované z pokusu o vraždu svého expřítele, v úterý městský soud v Praze napařil 12 let. Soudní senát neuvěřil obžalované dívce, že když v květnu minulého roku ve tři ráno napadla svého bývalého přítele, nebyla při tom při smyslech, jak se snažila tvrdit. Ze znaleckého zkoumání vyplynulo, že má sklony ke lhaní, manipulativnímu jednání a svou výpověď u soudu účelově mění. Její verzi o duševním onemocnění a o tom, že si napadení nepamatuje, soud smetl ze stolu.

Městský soud v Praze Lucii G. za pokus o vraždu expřítele udělil dvanáctiletý trest.

Soud nepravomocně odsoudil teprve devatenáctiletou Lucii G. obžalovanou za pokus o vraždu svého expřítele. Podle obžaloby neunesla to, že mladík přistoupil na její návrh rozchodu. V květnu minulého roku se proto rozhodla, že jej v nočních hodinách navštíví v bytě na Praze 10, kde bydlel se svými rodiči. Bývalý pár spolu měl několik minut hovořit, Lucie G. poté měla z ničeho nic vytasit nůž a expřítele čtyřikrát zasáhnout.

Na pomoc mu přispěchal nevlastní otec, který mladíka ubránil, zatímco se obžalovaná vší silou měla snažit v útoku pokračovat. Obžaloba také zmiňuje, že při útoku na mladíka křičela: „Chcípni!“. Po chvilce přetahování o nůž pak oknem z téměř čtyřmetrové výšky vyskočila na ulici, kam však během několika vteřin dorazila přivolaná policejní hlídka. Obžalovanou rovnou zadržela.

Měla v úmyslu ublížit sobě?

Sama Lucie G. u soudu tvrdila, že zaútočit na bývalého přítele vůbec neměla v plánu. Tvrdila, že měla v úmyslu ublížit sama sobě, aby tím bývalého přítele potrestala. Podle jejích slov se jí však v jistém okamžiku zatmělo a nůž obrátila proti němu. Tvrdila, že ze samotného napadení si nic nepamatuje. Bývalému příteli se také několikrát omluvila a uvedla, že byl tím nejlepším, koho mohla potkat.

Sebevraždou a sebepoškozováním přitom Lucie G. v minulosti vyhrožovala už několikrát, nejen příteli, ale i rodičům a kamarádům. Soud si proto nechal na obžalovanou zpracovat znalecký posudek z oboru psychologie a psychiatrie. Znalkyně u ní však žádné závažné psychické onemocnění neshledaly. Konstatovaly naopak, že trpí poruchou osobnosti, která je však forenzně nevýznamná. Vyloučily, že by si průběh útoku nepamatovala, a dokonce upozornily na to, že má Lucie G. sklony ke lhavosti, manipulativnímu jednání a svou výpověď účelově mění.

Ve své závěrečné řeči jí to vyčetla i státní zástupkyně: „Její výpověď v nejpodstatnějších částech shledávám jako nepravdivou, účelovou a manipulativní. Její výpověď v průběhu trestního řízení prošla vývojem. Měnila své verze ohledně toho, co si pamatuje. Tvrdila, že si nepamatuje celou událost, později že samotný útok. Z mého pohledu nebyla obžalovaná schopná tyto změny vysvětlit,“ řekla státní zástupkyně Simona Krupová.

Naopak obhájce Lucie G. Tomáš Průša ve své závěrečné řeči podotkl, že znalecký posudek doktorky Léblové a doktorky Záhorské opomíjí některé skutečnosti, a jiné zase příliš zdůrazňuje. Soudu pak navrhl, aby skutek překvalifikoval: „Navrhuji, aby jednání paní obžalované bylo kvalifikováno jako ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky. Mělo by být přihlédnuto k řadě polehčujících okolností. Spáchala čin poprvé, ve značném rozrušení, spolupracovala s orgány činnými v trestním řízení a před činem vedla řádný život.“

Svou závěrečnou řeč nakonec přednesla i obžalovaná Lucie G., během ní se několikrát omluvila poškozenému i celé jeho rodině. Mluvila i o tom, že jej stále miluje a lepšího přítele si už v životě nenajde. Znovu také zopakovala, že nůž si za expřítelem přivezla, aby pořezala sama sebe: „Do toho domu jsem šla s tím, že si ublížím. Že mu něco vyčtu tím, že se před ním pořežu nebo spáchám sebevraždu. Nevím, na co jsem myslela, a proč jsem udělala to, co jsem udělala,“ hájila se u soudu.

Nedával mi kytky, neříkal mi, že jsem hezká

Nezapomněla přitom ale podotknout, že z jeho strany cítila náznaky nezájmu, které vyčítala sama sobě, došlo přitom i na sprostá slova: „Pociťovala jsem nedostatek pozornosti. Když se na to dívám zpětně, on se nechoval tak, jak jsem chtěla. Nikdy jsem nedostala kytku, neříkal mi, že jsem hezká, že mi to sluší. Vždycky jsem to brala jako mou vinu, že mi neříká, že jsem hezká, protože nejsem, že mi nedává kytky, protože si to nezasloužím. Stejně tak jsem brala ten rozchod, věděla jsem, že když jsem se s ním rozešla, tak jsem to pos*ala, a snažila jsem se to vzít zpátky, ale nešlo to,“ řekla v slzách obžalovaná dívka.

Pavučina lží

Předseda soudního senátu Lukáš Slavík vynesl rozsudek. Městský soud v Praze Lucii G. nepravomocně odsoudil ke dvanácti letům ve věznici se zvýšenou ostrahou. V odůvodnění rozsudku pak dal významně za pravdu státní zástupkyni: „Její život byl protkán hustou pavučinou lží a manipulací, kdy je za takové situace těžké obžalované věřit skutečnosti, které zde prezentuje. Je zřejmé, že výpovědi se programově měnily, byly vnitřně rozporné. Nemyslíme si, že by obžalovaná byla primárně agresivní vůči okolí. Uchýlila se k němu až v okamžiku, kdy si nevěděla rady.“

V odůvodnění rozsudku Lukáš Slavík také zmínil hned několik skutečností, které nasvědčují tomu, že Lucie G. do bytu svého bývalého partnera skutečně jela s úmyslem ublížit jemu. Kromě velikosti nože nebo toho, že Lucie G. předešlou noc měla na internetu vyhledávat jak zabít člověka, také to, jakým způsobem o činu komunikovala ve zprávách se svými blízkými. Jednomu z nich například ve zprávách měla napsat: „Chtěla jsem se zabít, ale chtěla jsem, ať jde se mnou.“ Jinému zase na dotaz zda poškozený útok přežil, odepsala: „Přežil, ale byla bych upřímně radši, kdyby ne. Pak by bylo vše jednodušší.“

Ještě během čtení odůvodnění obžalovaná požádala, aby se zbytek hlavního líčení konal v její nepřítomnosti. Během odchodu ze soudní síně za ní pak přiskočil její otec, aby se s ní rozloučil. Její advokát pak uvedl, že se proti rozsudku chce odvolat v plném rozsahu.