Proč už po Zemi nelétá gigantický hmyz? Existují dva důvody, které zabraňují jeho návratu

Dočkáme se někdy pravé Mothry?

Prehistorické vážky měly rozpětí křídel okolo 75 centimetrů. Dnes už v hmyzí říši ale takové giganty nevídáme. Zatím…

Příslušníci hmyzí říše umí dorůst do úctyhodných rozměrů. Rekordmanů máme hned několik, na své prehistorické předky ale zdaleka nemají. Existuje pro to nějaký důvod, nebo je zkrátka jen porazila evoluce? Vědci už tuší, jaká na tuto otázku existuje odpověď, a zda bude ještě někdy obří hmyz na naší planetě k vidění.

Titáni mezi brouky

Největší brouk, titán obrovský (Titanus giganteus), je velký kolem 17 centimetrů. Samička wety druhu Deinacrida heteracantha je pro změnu nejtěžší, váží přes 70 gramů, tedy zhruba tolik, co citron. A mezi rekordmany patří i Phryganistria chinensis, strašilka, která může přerůst délku 60 centimetrů.

Ani největší současný motýl, Atlas velký (Attacus atlas), se svým 30centimetrovým rozpětím křídel nemůže vyrovnat vážkám Meganeuropsis permiana, které naši planetu obývaly před cca 275 miliony let. Taková vážka tehdy vážila skoro půl kilogramu a rozpětí křídel měla tři čtvrtě metru.

Na to, proč hmyz do těchto rozměrů už nedorůstá, existují dvě teorie. Ta první je, že by jeho vnější kostra, tedy exoskelet, byla pak silnější a tím pádem i příliš těžká. Pro tuto teorii hovoří fakt, že mořští členovci do větších rozměrů rostou bez problémů. Na druhou stranu, jak prokázal výzkum, větší suchozemští členovci nemají exoskelet silnější než běžný hmyz.

Kyslík

Jiná teorie proto dává ještě větší smysl. Hmyz totiž dýchá úplně jinak než savci, a to s pomocí takzvaného tracheálního systému. Zjednodušeně vysvětleno, vzduch se jim do těla dostává otvory v exoskeletu, odkud putuje neustále se větvícími a zmenšujícími se trubičkami všude po těle, až se takto dostane ke každičké buňce.

Mohlo by vás zajímat: Invaze kutilek asijských: Hmyz se už vyskytuje i v Česku, jeho hnízda skýtají úděsný pohled

Tato složitá dýchací soustava by ale zřejmě nezvládla příliš velké tělo dostatečně zásobit. V prehistorických dobách ovšem bylo v atmosféře nikoli 21 procent kyslíku, jako dnes, ale dokonce až 35 procent… a tento fakt zřejmě umožnil příslušníkům hmyzí říše, aby se z nich stali takoví giganti, jako zmíněné obří vážky.

Zdroj: IFL Science, EarthSky, Forces of Change, LiveScience

Mohli jste propásnout: V Česku se nekontrolovaně množí švábi. Doma se jich můžete zbavit i bez drahé deratizace